Jak jsem již avizoval na konci předchozího příspěvku, neodolal jsem a postavil jsem si i rozšíření počítače My4TH autorem nazvané ForthDeck. Forth počítač tak dostal klávesnici, LCD displej 40×4 znaky, baterii a krabičku. Stal se z nějak tak vlastně přenosný počítač, dnes by se asi řeklo notebook 😉
Tento projekt mně zaujal svojí jednoduchostí. Počítač tvořený pouze diskrétními TTL (HCMOS) obvody má minimum součástek a vejde se bez problémů na nejlevnější desku plošných spojů o rozměru 10×10 cm. CPU tvoří jen asi 5 logických obvodů, pár registrů a paměť EPROM. Podobných jednoduchých počítačů bez CPU se v posledních letech objevilo více, ale obvykle se točí okolo svého diskrétního CPU a programují se buď v nějakém pseudo assembleru nebo přímo v mikrokódu. My4TH zaujme tím, že na něm, i přes jeho jednoduchost, běží již relativně vyšší programovací jazyk FORTH.
Koupil jsem si stavebnici. To se mi nestalo už hodně dlouho, ale prostě mně zaujala. Picopad je malá open source herní konzole založená na Raspberry Pi Pico. Nalákalo mně, že za projektem stojí Panda38 (Ing. Miroslav Němeček), který je šikula, a když něco dělá, bývá to dotažené. Zaujalo mně i, že projekt je open source (GNU GPL v3, bohužel jen software) a taky jsem na displeji zahlédnul moji oblíbenou Sharpáckou hru Flappy 😉
Zhruba před rokem jsem psal o relativně dostupném akcelerátoru pro Amigu 500 – PiStorm. Krátce před Vánocemi se objevila verze toho akcelerátoru přizpůsobená pro Amigu 1200 – PiStorm32-Lite. Ono „lite“ v názvu vypadá, že se jedná o nějakou lehčí „ořezanou“ verzi a částečně to tak je, ale v podstatě ani ne 🙂 . Claude Schwarz původně vyvíjel verzi, která využívala Raspberry Pi CM4, ale díky jeho nedostupnosti a taky nedostupnosti použitého BGA FPGA nakonec konstrukci změnil tak, aby bylo možné použít klasické Raspberry Pi 3 nebo 4. Nejlépe sedí stará dobrá verze 3A+, která už je občas i dostupná.
Tenhle tester integrovaných obvodů mám a používám už 10 let. Chtěl jsem přidat na blog pár informacím o novém firmwaru uvolněném koncem roku 2022, ale koukám, že já tu o něm nic nemám. To musím hned napravit. Tauntek Logic IC Tester, jak sám název napovídá, slouží k testování logických integrovaných obvodů. Od většiny ostatních testerů se ale liší tím, že měří vstupy i výstupy analogově. Odhalí tak více potencionálních nepravostí a podivností.
Na Twitteru jsem narazil na zajímavý příspěvek obsahující článek nebo možná inzerát z anglického časopisu Personal Compute World (PCW), kde se Graham Knight zmiňuje o pár věcech týkajících se SHARP MZ-700, které jsem nevěděl. Článek jsem přehodil do PDF, aby se lépe četl, prohnal OCR a když už jsem měl textovou podobu, taky i DeepL do češtiny.
Letošní podzimní setkání Sharpistů se konalo v obvyklém termínu okolo svatého Martina, avšak na jiném místě než obvykle. Jednak měli na oblíbeném Tálském mlýně ten víkend plno a druhak se ukázalo, že jeden ze Sharpistů vlastní penzion v podhůří Orlických hor – ve Vrbicích. Nikdo nebyl proti změně místa konání, ani majitel penzionu 😉 a tak se podzimní setkání Sharpistů konalo ve Vrbicích 11.-13.11.2022.
O prodlouženém víkendu 27.10.-30.10. se konal další ročník největší československé retropočítačové akce – ByteFEST 2022. Již podruhé se konal na statku Toulcův dvůr a musím říct, že místo je vybrané velmi dobře. Sál je poměrně prostorný, v areálu je stravování i ubytování a přednášky probíhají v samostatné místnosti, takže se nikdo vzájemně neruší.
Předminulý víkend se konala v pořadí již 8. OldComp párty a již popáté ve sklípku v Horních Počernicích. Opět jsme s Uunkem bydleli v hotelu Čertousy, kam jsme přijeli okolo 17. hodiny, ubytovali jsme se a hned vyrazili na místo konání. Museli jsme celkem oklikou, protože podjezd železniční trati pro auta byl v rekonstrukci, takže zajížďka byla asi 7 km. Auto jsem nechával u sklípku a chodili jsme pěšky, jako obvykle, ale byla zavřená i oblíbená „myší díra“ pod tratí, takže cesta byla dost dobrodružná 😉 Když jsme dorazili na místo, už tam bylo celkem dost lidí. Přivítali jsme se a já hned dostal hašte, že jsem se nezaregistroval, což byla pravda, ale já byl přesvědčený, že jsem se zaregistroval. No, mám pocit, že s věkem se to zlepšovat nebude 😉 Ovšem hlavně jsem nafasoval jmenovku a konzumační lístek, takže jsem si mohl natočit pivko, na což jsem se už od Třebíče těšil.
Čas od času se hodí znát vnitřní strukturu naprogramovaného obvodu GAL nebo PAL. Bohužel, tyto obvody mají často zamčenou pojistku a tak se jednoduše přečíst nedají. Čtení pomocí Arduino bastlu a ruční analýzu pomocí Excelu už mám celkem zmáknutou, ale je to dřina. Proto mně celkem zaujal projekt DuPAL od Fabio Battaglia.
