Kromě již zveřejněné příručky Sharp MZ-800 Personal CP/M Manual mi Radek Suk poslal i německy psaný technický manuál k počítači SHARP MZ-800. V podstatě se jedná o přeložený Technical Reference Manual, ale pro někoho může být němčina přijatelnější než angličtina, takže určitě stojí za naskenování a zveřejnění.
K PC/XT patří MDA nebo CGA grafika. Ta má ovšem obvykle TTL RGBI video výstup na D-sub 9 konektor, což bohužel výrobci TV a monitorů už pěkných pá let nehodlají podporovat. Proto mně hned nadchnul projekt Tube Time Graphics Gremlin – Retro ISA Video Card, sotva jsem ho asi přes měsícem zahlédnul na Twitteru. Jedná se o kartu emulující v FPGA karty MDA a CGA, které jsou volitelné jako různá jádra a přepínatelné prostřednictvím DIP přepínače. Výstup má karta klasický, tj. D-sub 9 a kompozitní, ale kromě nich obsahuje i VGA D-sub 15, na který příslušný obraz přepočítává tak, aby byl VGA kompatibilní. Jak si ukážeme dále, není to tak ideální, jak by se na první pohled zdálo.
I když je tento manuál původně určen pro SHARP MZ-800 výborně poslouží i pro jiné počítače. Většina informací o CP/M je obecně platná a hodí se tak třeba pro nedávno zmíněný Commodore 64 Z80-Card nebo SAPI-1 se CP/M. V podstatě jen první část věnující se grafická nadstavbě VCCP je specifická pro SHARP. Manuál je opravdu obsáhlý, má celkem 388 stran a je to asi nejlepší CP/M manuál, který znám. Velký dík patří Radkovi Sukovi, který mi ho zapůjčil k naskenování. Vše proběhlo bez komplikací a tak si nyní můžete manuál stáhnout a prohlédnout.
Po pár literárních příspěvcích tu mám zase jeden hardwarový. A jaký! Z C64 se konečně stává normální počítač s tím správným procesorem 
. A pořádný počítač musí mít CP/M. Tohle zatím platilo jen pro C128, ovšem se Z80-Card od DL2DW se stává CP/M dostupná každému uživateli C64. Commodore CP/M cartridge pro C64 samozřejmě existovala už dávno, ale byla to poměrně velká záležitost. DL2DW udělal původně její repliku, ale pak všechnu logiku sloučil do jednoho CPLD XC95144XL. Cartridge navíc udělal pěkně i designově, název CP/M vyfrézoval do horní části, což mně zaujalo. Fakt dobrý nápad, vypadá to moc hezky a u Čínských výrobců DPS je to za jednu cenu.
Jedná se o poměrně netypický žánr na můj “technoblog”, ale myslím, že by se tahle retro povídka mohla většině čtenářů líbit. Povídku mi poslal tom301. V roce 1988 ji napsala jeho babička pro časopis ABC a je o Tomově prvním Sharpu 🙂 Myslím, že většina dnešních Sharpistů, ale i uživatelů jiných platforem, tehdejších kluků toužících po počítači, prožila něco podobného. Povídku jsem projel OCR, takže si ji můžete přečíst v textové podobě, ale přikládám i originální scan s ilustrací z časopisu, který jsem dostal a Tomovi tímto moc děkuji. Na konci za povídkou najdete i PDF ke stažení.
TELETEXT je dnes již skoro zapomenutá technologie, ale pamatuju dobu, kdy byl velmi populární a hodně lidí v mém okolí, včetně mně, si kartu pro příjem teletextu stavělo. Byl to takový první náznak připojení počítače “online”, svět zítřka, svět netušených možností. Mikeš mi půjčil svoje brožurky Mikrobáze (děkuji), které se této problematice věnují a tak jsem je naskenoval, dovolím si je tady zveřejnit a doufám, že autoři Ing. Lumír Přibyl a Pavel Brychta nebudou proti. Teletext je v brožurkách popsán po stránce principů funkčnosti, hardwaru (s připojením k SHARP MZ-800, SORD M5 nebo Sinclair ZX Spectrum) i základního softwaru. I když dnes už asi nikdo nebude Teletext interface stavět, stojí určitě tato technologie za připomenutí a zaarchivování.
Posledním kouskem, který mi chyběl k mému kompletně postavenému PC/XT, byla síťová karta. Teda, ne že bych ISA síťovku neměl, je jich stále dost, ale nebylo to vlastnoručně postavené, tak jsem holt musel nějakou postavit. Už před nějakým časem jsem si postavil 16-bitovou ISA kartu od uživatele Manawyrm a teď jsem k ní přidal i Sergeyovu 8-bitovou verzi. Ta se do PC/XT z mého pohledu lépe hodí, protože je to krátká 8-bitová ISA karta.
Tuhle desku nepotřebujete. Navíc, mám trochu strach, že budu upálen, ukamenován nebo obojí. Spíš obojí, ale fakt jsem se snažil vlastní desku udělat THT 
. Pokud na konstrukce propojující modernější elektroniku a staré počítače nejste, klidně tento článek přeskočte, bez téhle desky se v pohodě obejdete. Tak, jako většina lidí okolo historických počítačů co znám, tak i já přeskakuji mezi platformami a na žádnou není tolik času, kolik by si zasloužila. Tak se mi občas stane, že se k SAPI nedostanu i několik měsíců a ZRMD-1 jde do kytek nebo i funguje, ale mám strach jestli pár bitů někde nevypadlo, takže si ho stejně raději nahraji znovu. To trvá. I s rychlejším UART na 38400 Bd se pod 3/4 hodiny nedostanete. Nemluvě o tom, že právě proto, že to trvá, si zapomenu ZRMD-1 předtím zazálohovat. Jasan, mám dělat s disketovkou nebo její emulací a nemusel bych mít tyhle trable, ale když ten zálohovaný RAM disk je tak pohodlný. Tak jsem se rozhodl udělat nějaké rychlejší “krmítko”, které by přes rychlý UART nebo USB umělo ZRMD-1 uložit do počítače nebo nahrát zpět. No a když už jsem byl v tom, rozhodl jsem se přidat pár užitečných funkcí navíc a dalších pár jich určitě ještě přidám.
Máme procesor, máme paměť, obraz, sériovou linku, ale chtělo by to něco na ukládání. Pro SAPI samozřejmě disketovou mechaniku. Je to super, není nad cvakání přiklápěné hlavy, šustění diskety při otáčení a vrčení motoru při seekování, ale disketové jednotky v dobrém stavu jsou méně a méně k sehnání a oprava nebývá triviální. Z těchto důvodů si, alespoň prozatím, reálné diskety nahradíme něčím trochu modernějším a pohodlnějším. Dnes si představíme RAM disk ZRMD-1. Je to konstrukce poměrně stará, stavěl jsem ho už někdy v roce 2012, přesto proti SAPI-1 je to konstrukce veskrze moderní a o kapacitě 4 MB zálohované paměti na jedné desce se Ing. Smutném asi jen snilo.
Konečně první replika. Desky, o kterých jsem zatím psal, byly lehce modifikované (sběrnice, JPR-1ZI) nebo úplně nové (DMR-1, EKL-1). Dnešní deska je ale replika klasické SAPI-1 video karty, nebo jak ji autor nazval Alfa Numerický Displej. Teda nejklasičtější je asi původní AND-1, ale ta by nám se CP/M nechodila, potřebujeme alespoň AND-1Z. Původní AND-1/AND-1A nemají malá písmena ani diakritiku. AND-1Z/89 má oproti AND-1Z vyměněné paměti 2114 za jednu 6116. Šlo hlavně o rychlost, paměti 2114 pro AND-1Z se musely vybírat, aby vyhovovaly. Deska umožňuje zobrazit 64 znaků na až 20 řádcích. Pro CP/M bylo lepší, alespoň 80×25 znaků, ale musíme se spokojit s tím, co máme.
