Tuhle skvělou zprávu jsem musel dát do samostatného příspěvku. Dalibor Smolík si dal práci, disassembloval část MIKOSu starající se o načtení programu z kazety, využil toho, že do Ondry se dají zastrčit 2x 8kB EPROM a vytvořil obsah ROM, ve které je přímo BASIC – EXP V5.0/G.
Aktualizace: Díky Daliborovi je v článku je stažení nová verze, kterou už je možné spustit příkazem B a zvládá teplý u studený start!
Už dávno jsem plánoval stránečku, kde bych ukázal vaše Ondry. Čekal jsem, že se mi toho sejde víc, ale nevadí, ukažme si aspoň to, co se sešlo. Mezi vás šlo celkem 30 desek, které se rozdělily mezi 25 lidí. Fotky mi přišly jen od 6 z vás. Tak se nestyďte a pochlubte se!
Začneme mým prototypem (desku z „ostré“ várky si nechávám až do krabičky)
Quick Disk je velmi specifické zařízení, které se dalo připojit k počítačům jako je Sharp, MSX, Aquarius, Commodore nebo ZX Spectrum. U žádného z počítačů se nedočkal velkého rozšíření. Poměrně dobře se QD „chytil“ v hudebních zařízení, kde ho dodnes používají hudebníci ve starších klávesách, MIDI sequencerech apod. Quick Disk vypadá jako 2,8″ disketa, avšak záznam na něm není po sektorech, ale v kontinuální spirále. Kapacita je cca 64kB a rychlost čtení a zápisu okolo 100 kbit/s. Když se na eBay objevila nabídka QD mechaniky bez elektroniky neodolal jsem. Stejně tak Radek Suk a tak jsme se domluvili a pár těchto mechanik zakoupili. Protože chyběla elektronika MZ-1F11 a interface MZ-1E19 pro Sharp MZ-800, nezbylo nic jiného než vyrobit jejich repliky.
Jak jsem psal už dříve, nějaká krabička je pro Raspberry Pi skoro nutnost. Se svojí papírovou narychlo udělanou krabičkou jsem byl sice celkem spokojen, ale krasavice to nebyla. Na eBay se množí kvanta krabiček na tento malý počítač, jako houby po dešti. Vybral jsem si jednoduchou konstrukci vytvořenou Blackpool Linux User Group.
Chytla mě malinko depka, že už jsem tak nějak dlouho něco nepostavil, nezapájel si. Mám tu sice hromádku projektů na opravování a dolaďování, ale znáte to, jak se člověkovi chce do něčeho, co není úplně jednoduché 
Tak jsem v sobotu večer vytáhnul páječku a postavil další šuplíkový projekt – jednodeskový počítač Zeta SBC.
Charlie Robson, autor ZXpand pro ZX81 a ZX80 připravil další zajímavý projekt. Tentokrát s „charitativním“ nádechem. Jedná se o multicartridge pro Sord M5, kterou Charlie připravil jako zdroj příjmů pro Centre For Computing History v UK.
O Raspberry Pi, miniaturním počítači za 35 USD, už určitě každý slyšel. Ani já jsem neodolal poprasku, který okolo Raspberry Pi propuknul a už 3. dubna objednal jeden kousek u Farnell. RPi přišlo 28. května, ale to jsem se zrovna chystal na dovolenou, pak jsem nějakou dobu nebyl. Jak jsem nebyl, tak se nahromadila práce, takže jsem se k nějakým pokusům dostal vlastně až teď. Tedy, když nepočítám, že jsem to samozřejmě zkusil zapnout.
Už dříve jsem si na svojí replice ZX80 všimnul, že se mi, při použití ROM ze ZX81, v pseudografice dělají krátké tenké vertikální čárky tam, kde by být neměly. Moc jsem to neřešil. Přisuzoval jsem to svému LCD (fuj :-)) monitoru, který má úžasnou vlastnost, kdy posiluje hrany a dělá to i když se tato funkce vypne (jen o trochu méně).
Už během stavby prototypu repliky MK14 jsem si byl vědom, že existuje poměrně hodně variant desky plošných spojů a musel jsem se rozhodnout, kterou se pokusím replikovat. Rozhodnutí padlo na ISSUE II od kterého se mi podařilo sehnat poměrně dobré skeny DPS od Granta Searla.
Během oživování mi replika šlapala na první zapojení, ale nešel spustit program. V manuálu mě také zarazilo, že úvodní displej po spuštění má mít podobu „—- –„, ale mě se zobrazovalo „0000 00“.
Protože se objevilo pár dotazů a aby se Vám lépe stavěly rozšíření pro ZX80, mám pár poznámek, které jsem tuším zatím nikde nenapsal a bylo by dobré se o nich zmínit.
