Bohouš Nováček (Džin) na Bytefestu 2013 představil dvě zajímavé novinky – emulátor počítače Sharp MZ-800 (a taky jaksi navíc i ZX Spectrum 48k a 128k) na desce 57×57 mm a v krabičce rozměrů 67×66×28 mm a adaptér pro připojení Atari Joysticku k PC přes USB umístitelný do krytky D-Sub 37 konektoru. Kdo byl na letošním Bytefestu nebo sleduje Oldcomp, určitě už o těchto prima „hračkách“ ví, ale kdyby někdo náhodou nevěděl, tak si o nich trochu něco povíme. Teď je na řadě MZJOY.
Bohouš Nováček (Džin) na Bytefestu 2013 představil dvě zajímavé novinky – emulátor počítače Sharp MZ-800 (a taky jaksi navíc i ZX Spectrum 48k a 128k) na desce 57×57 mm a v krabičce rozměrů 67×66×28 mm a adaptér pro připojení Atari Joysticku k PC přes USB umístitelný do krytky D-Sub 37 konektoru. Kdo byl na letošním Bytefestu nebo sleduje Oldcomp, určitě už o těchto prima „hračkách“ ví, ale kdyby někdo náhodou nevěděl, tak si o nich trochu něco povíme. Teď je na řadě STMZ800.
Další můj úlet daleko od osmibitů a projekt, do kterého jsem se původně nemínil pouštět. Ovšem podlehl jsem strategickým nástrahám a mistrné manipulaci 
, a když se začtete dál, určitě uznáte, že je to fakt zajímavý strojek. Kdo by kdy řekl, že si můžete postavit svoji vlastní Amigu. I když, když jde PC, proč ne Amiga, že? GBA1000 je základní deska, kterou navrhnul Georg Braun tak, aby nahradila základovku v Amiga A1000 a dost podstatně ji vylepšil. GBA1000 dělá z A1000 úplně novou Amigu. Co zůstalo na místech jsou v podstatě jen konektory. Procesor 68030 běží na 50 MHz, k dispozici je 2 MB Chip RAM a 8 MB FAST RAM, integrované IDE, VGA výstup a spousta dalších vylepšení.
Další BYTEFEST je za námi. Letos jsem si říkal, že to nebudu přehánět a vezmu méně počítačů, než v předchozích letech. Vzal jsem tedy jen svoji poměrně nově postavenou Amigu GBA1000 a Atari Jaguar se Skunkboardem, ale stejně se to docela proneslo.
Taky jsem měl v plánu toho spoustu stihnou a pokecat se spoustou lidí, ale nějak jsem to nestihl. Vjemů a zážitků bylo zkrátka moc. Jako vždycky. Myslím, že BYTEFEST by se mohl klidně zvrhnout na týdenní camp a pořád by bylo co dělat a o čem si povídat.
Zkusím ze své děravé hlavy vybrat aspoň pár postřehů na věci co mě zaujaly (bez nároku na úplnost) a přidám i fotky, co se mi za ty 3 dny podařilo nafotit.
Louis Seidelmann naprogramoval a poslal mi velmi zajímavý RAM test, o který nemá problém se podělit i s ostatními. RAM test je určený pro interní statické paměti i dynamické paměti, které jsou obvyklou součástí rozšiřujících RAM packů, ale dá se v nejnovější 3. verzi bez problémů použít i na test větších statických RAM v moderních klonech. Obrovskou výhodou je, že je test naprosto autonomní, stačí prohodit ROM za EPROM a vaše „podezřelá“ RAM může být „úplně na mraky“, protože RAM test ke svému provozu vůbec žádnou RAM nepotřebuje (ale samozřejmě ji pak detekuje a vypisuje jako vadnou). I přes zdánlivou jednoduchost kreslí velice přehledně na obrazovku. Mám rád programy, které jsou nejen užitečné, ale i hezké.
Ať už si pod názvem Skunkboard představuje kdokoli cokoli, nemá s nevoňavým zvířátkem vůbec nic společného. Jedná se o cartridge interface určený pro vývoj aplikací, samo převážně her, pro Atari Jaguar, legendární poslední herní konzoli firmy Atari.
Kromě vlastního vývoje je možné Skunkboard využít i jako duální cartridge 2× 4MB, kterou je možné poměrně rychle přes USB naplnit jakýmkoli vlastním obsahem a ten snadno (už bez nutnosti připojení k USB) spouštět. Skunkboard je dílo Tursiho a KSkunka. Poslední série (rev3) obsahovala několik set kousků a prodával je GOAT Store. Bohužel poslední kousky se vyprodaly už loni a další nejsou a nebudou. Trochu mně vyhecoval fakt, že už se nedají koupit (a tudíž se s nimi nehorázně šmelí) a navíc jsem dostal nabídku, kterou nelze odmítnou 
Co se nedá koupit, to se dá určitě postavit. Takže jdeme na to.
Už nějaký ten pátek se diskutuje na mém oblíbeném ZX80/ZX81 fóru o lehce vylepšeném klonu ZX80, který jeho autor PokeMon nazval ZX80 CORE. Asi před 14 dny konečně PokeMon dokončil testování a začal nabízet desky. Velmi efektní, s bílou nepájivou maskou a celou řadou drobných vylepšení. To jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít.
Pro napájení mých 8-bitových miláčků je potřeba spousta napětí. Ponejvíce se jedná o +/- 5V a +/- 12V. Sem tam se ale šikne i exotika, jako je –9V, –10V nebo ještě něco úplně jiného. Existují starší zdroje, jako je SN 080, EA 1605 a další. Velmi hezky o napájení 8080 pojednává Nostalcomp. Všechny tyto zdroje mají ale jednu společnou nevýhodu. Jsou velké a těžké a ne úplně univerzální. Jako skvělá volba se jeví obyčejný ATX zdroj. I ten má ale nevýhody. Jednak u moderních zdrojů chybí –5V a druhak mají „blbý“ ATX konektor, ke kterému se cokoli špatně připojuje. Mně osobně vadí i nutnost spínání klasickým SPST vypínačem. Na zabudování některých počítačů je fajn ATX skříň a tam je k dispozici jen tlačítko. Protože nejsem zdaleka první, koho to napadlo, existují různé breakout boardy, např. od Sparkfun nebo Dangerous Prototypes. Protože ale žádný není podle mých představ, rozhodl jsem se postavit vlastní, o něco složitější, ale malý breakout board.
Před nějakou dobou mě na webu SynDiKatu potěšila Ikonova informace o úspěšné opravě jeho PP 01. Moje PP 01 zatím čekalo v krabici na dostatek času a tu správnou náladu se do něj pustit. Proto mě potěšil Pavel Urbančík, který nabídnul, že by se stavil se svým částečně nefunkčním PP 01 a zkusili bychom ty dvě potvůrky dát to provozuschopného stavu. Moje zobrazovalo RAM „binec“ a jinak ani neškytlo, Pavlovo se rozjelo s hláškou „RAM ERROR“ a BASIC podivuhodně „blbnul“.
V prozatím posledním díle mé PC/XT série dokončíme náš počítač 8-bitovou grafickou kartou. Dobově stylová by byla CGA, EGA neb Hercules, ale my půjdeme rovnou do naší vlastní VGA. No, vlastní tak úplně ne, půjčíme si čip od Trident a doplníme ho RAM a ROM a je to. A právě proto, že je to vlastně velmi jednoduché (pokud nebudeme podrobovat zkoumání vnitřnosti čipu Trident TVGA9000i-3), povíme si trochu, jak jednoduše připájet takový, na první pohled strašně komplikovaný, SMD obvod. Spousta lidí se toho bojí, ale zjistíte, že práce se SMT je naopak pohodlná a jednoduchá. Chce to jen vhodné nástroje, dobré oči a lupu. Projekt a desky jsou opět od Sergeye a najdete je na jeho stránkách.
