Zárodky tohoto projektu si pamatuji už z BYTEFEST 2012. Jiiira postupnou evolucí navrhnul a zkonstruoval desku kompatibilní se ZX Spectrum 48k, kterou nazval Sparrow LITE. Cíl byl od počátku jasný – navrhnout desku, která by se dala použít tam, kde je původní deska již tak poničená, že je nepoužitelná a zachránit tak gumáka či plusko. Ovšem je potřeba, aby původní ULA zůstala funkční. A povedlo se, Sparrow LITE je na světě.
Někdy na jaře jsem nakoupil na eBay od prodejce gc_supermarket 10 kousků CPU Z84C0020PEC (Z80 CPU pro frekvenci 20 MHz v pouzdře DIP 40). Obvody jsem zběžně namátkou vyzkoušel v nějakém počítači, co byl po ruce, dal prodejci kladné hodnocení a pohoda. Ovšem jen do té doby, než jsem jedno z CPU potřeboval do konstrukce, kde jsem fakt potřeboval těch 20 MHz, konkrétně Zeta SBC V2. Počítač ani ťuk. Mohlo to být více součástkami, tak v těchto případech začínám oživování snížením frekvence. A šup na 8 MHz Zeta šlapala v pohodě. Pak už byl jen krůček k odhalení viníka.
Chris Smith vydal v roce 2010 velmi zajímavou knížku The ZX Spectrum ULA. Zabývá se reverzním inženýrstvím tohoto, dnes již poměrně vzácného, čipu. Chris navrhnul a postavil na breadboardu počítač Harlequin z diskrétních součástek, který je plně kompatibilní se ZX Spectrum. Na jeho základě navrhl Don Superfo desku, která se dá použít jako náhrada do nefunkčního ZX Spectrum 48K (gumák). Ingo Truppel a José Leandro Novellón Martínez pak zorganizovali hromadnou výrobu desek, kde vzniklo několik revizí.
Už před nějakou dobou jsem tu dal schéma k počítači MAŤO, protože dokumentace se sice porůznu válí na internetu, ale kvality je nevalné. Teď se podařilo PvvS ukořistit originální dokumentaci na sestavení počítače, včetně schémat a to dokonce v A3. Dokumentaci ochotně zapůjčil, takže jsem nelenil, oskenoval a tady je to pro všechny. Je zajímavé, že na titulní stránce chybí ve slově MAŤO háček nad T, zatímco na schématech je.
Dnes na trochu odlehčené téma. Nic tak nepotěší jako cizí neštěstí a tak jsem si řekl, že vám na víkend udělám radost. Na první pohled vám určitě rezistor na fotce přijde jako úplně obyčejný. Kdepak, je to rezistor velmi neobyčejný. Je to rezistor, který chyběl.
Jiiira udělal elegantní kombinaci svých zvukovek Simple AY Interface a Simple SAA Interface (o obou jsem psal tady) do jedné karty, která umí oboje. Nemusíte tak už moc přemýšlet, kterou zvukovku použít (byť zatím díky minimální podpoře SAA, je volba celkem jasná 😉 ), ale můžete používat jednu zvukovku s podporou jak AY, tak SAA.
Při oživování nemocných Commodore C64 a C128 jsem došel k závěru, že by se šikla nějaká ta testovací cartridge. Nemusí to být zrovna Dead Test Cart s veškerým příslušenstvím, ale prostě cartridge, ze které se spustí program, který potřebuji i bez funkční obrazové části C64/C128. Chvíli jsem zvažoval zkanibalizovat nějakou standardní cartridge nebo ohnout ZZ_RAM, ale pak jsem našel tento projekt. TIL311 miluju a po doplnění nějakými dalšími světýlky je cartridge prostě úchvatná. Světýlka já rád 😉 .
O první verzi Sergeyova kompaktního CP/M počítače ZETA jsem tu už celkem dávno psal. Bohužel jsem nějak opomněl zmínit celkem zajímavé rozšíření ParPortProp a tak to teď napravím v popisu nové verze tohoto úžasného malého „super“ CP/M počítače.
Tento projekt nemá s 8-bity moc co dělat, ale je to hezké a zábavné 
Naštěstí je použitý MCU moje oblíbená ATmega328P, takže tam ten 8-bit vlastně je. Pravda napětí na sekundáru, a vlastně už na primáru, „malinko“ překračuje obvyklé úrovně napětí z našich domácích miláčků, ale o to větší je to švanda. Po Teslových cívkách jsem různě na internetu pošilhával už dávno, ale opravdu mně zaujal až oneTesla projekt na Kickstarteru v roce 2012, kde mi líbilo, jak zvládli modulovat blesky přes MIDI interrupter. Tehdy jsem se ale ještě nerozkýval a rozhodnutí padlo až v létě loňského roku pro vylepšenou verzi oneTeslaTS, kde je bezva, že interrupter má vlastní SD kartu a není nutný zdroj MIDI.
Tak už i roztomilý československý mikropočítač Ondra se dočkal a má svoje velkokapacitní úložiště. Tedy, ukládat zatím neumí, ale programy načítá opravdu svižně. Martin K. na OndraSD pracuje už nějakou dobu a v podstatě se jedná o další iteraci na vývojové větvi OndraLink – ROM Card – OndraSD.
