Díky ochotnému zapůjčení manuálů pro Ondru od Dexe a popíchnutí od Solaris104 se mi konečně podařilo dát do kupy další PDF manuály pro Ondru. Jedná se o BASIC-EXP V5.0/G, EDTASM ’87 a PASCAL ’87. Naskenované jsem je měl déle než rok. Vím, je to ostuda, ale je toho pořád nějak moc. Teď se pustím do další dokumentace na Sord, kterou mi Dex rovněž laskavě zapůjčil a já od BYTEFESTU pečlivě opatruju.
Pavel Urbančík (SIF, Vectrex Clone) mi už před docela dlouhým časem poslal ukázku svojí krabičky na počítač TESLA Ondra SPO 186. Pavel je šikula a jeho krabička z plošňáků je bezva. Navíc Pavel poslal i fotky z průběhu její výroby, tak mi nedá se o ně nepodělit pro inspiraci. Sám se asi o něco podobného pokusím, protože „profi“ výroba krabiček je zatím asi v nedohlednu, byť mrtvé to zatím není, jen prostě nějak pořád nemají správní lidé čas.
Dnes mám v plánu zabít dvě mouchy jednou ranou. Za prvé konečně sem napíšu něco o zajímavém počinu Phila Rustona – jednodeskovém počítači V6Z80P+ založeném na reálném CPU Z80 doplněném o FPGA Xilinx Spartan II, a za druhé bych rád představil výtvor Alessandra Dorigattiho – emulátor Sinclair ZX Spectrum s časováním volitelným podle Spectrum 48k, Spectrum 128k nebo Pentagon 128k. Na konci článku pak najdete, jak Alessandrův emulátor rozchodit na starší verzi desky V6Z80P+ rev1.0.
Jedna z prvních replik, které jsem si postavil, když jsem propadl vášni pro historické počítače, je replika prvního počítače firmy Apple – Replica 1 od Vince Briela. Po nějaké době mi zjednodušená replika už nestačila a tak jsem ji doplnil velmi věrnou replikou původního Apple 1, kterou velice poctivě připravil Mike Willegal. A protože jsem tu o těchto mých počítačích a jejich příslušenství zatím nic nepsal, rád bych to teď napravil.
Louis Seidelmann mi už před nějakou dobou poslal svůj program pro přepočet počitadel kazetových magnetofonů pro ZX81. Nedávno přidal nové dílko – program pro simulaci a časovou analýzu logických sítí pro ZX80. Jistě, oboje je z dnešního pohledu překonané, můžete použít Excel nebo moderní simulační nástroje, ale oba tyto programy mají něco do sebe. Využívají celočíselnou nebo naopak plovoucí aritmetiku obou počítačů a ukazují tak docela prakticky jejich možnosti. S Louisovým souhlasem se o tyto dílka rád podělím.
Díky obětavé práci Michala Medka, pečlivé kontrole a úpravám Radka Suka a dalších z našeho malého týmu nadšenců, se na světlo světa dostává další replika. Tentokrát se jedná o desku sériového rozhraní s označením MZ-1E24. Deska je poměrně jednoduchá. Základem je obvod SHARP LH0084 (Z80-SIO) a kromě něj deska obsahuje adresační logiku, generátor frekvence, měnič +/-12V a vstupně/výstupní budiče RS-232C.
V poslední době se objevily dva nové VGA Scandoublery pro Sharp MZ-800. Jeden je inovovaná (v pořadí třetí, tj. FAUDRAJ) verze interního Scandoubleru od Davida Lüftnera a druhý je zcela nový počin Bohumila Nováčka – externí Scandoubler s možností ukládání screenshotů na interní microSD kartu a s USB připojením k PC.
Tak, jako už hodně let, se i letos konal sraz milovníků historických počítačů BYTEFEST. Nepočítal jsem to, ale účast byla hojná, stejně jako loni. Už od pátečního večera bylo poměrně plno, takže ti, kdo přišly v sobotu pracně hledali volný stůl. Bylo nabito lidmi i technologiemi, debatovalo se, ukazovalo, zkoušelo, popíjelo a vše opět velmi rychle uteklo.
Po úspěšné realizaci repliky desky interface a elektroniky Quick Disku se Michal Medek pustil do kreslení repliky 64 kB RAM disku pro Sharp MZ-800. Řeknete si, že 64 kB není a nebylo ani před lety mnoho a zajisté máte pravdu, ale SHARP tehdy takový RAM disk dělal. Větší RAM disky existovaly v několika různých „nadšeneckých“ provedeních a nyní nově vznikl i RRD Radka Suka s kapacitou 1,5 MB RAM a 512 kB flash EPROM. Ale tahle replika je podle originálu a navíc se skvěle doplňuje s Quick Diskem. Pracujete na rychlém RAM disku a pak celou práci uložíte na QD. Kapacita je shodná.
Dokumentace k Sordu je dnes jako šafránu. Po webu MUDr. Naidra zmizel i K5 web zabývající se Sordem a tak už na netu dnes o tomto počítači téměř nic nenajdete. Nedávno mně kontaktoval Miloš Bajer, vyměnili jsme si pár informací a Miloš nelenil, dal si tu práci a naskenoval část své archivní dokumentace. S jeho souhlasem a se souhlasem Daniela Dočekala, který Miloš také opatřil, se s vámi o tuto dokumentaci rád podělím.
A protože se často ptáte, přidal jsem do článku i schéma Sordu a cartridgí.
