Japonský Sharp MZ-1500 a rozdíly proti Sharp MZ-700 a MZ-800

Sharp MZ-1500 byl v našich končinách dlouho brán jako Japonská verze známého, a u nás poměrně rozšířeného, Sharp MZ-800. Na první pohled totiž vypadá úplně stejně, jen chassis je v tmavě šedé barvě místo slonové kosti. Z tohoto důvodu se pravděpodobně o shodě těchto počítačů píše i na různých místech na webu. Až Bohouš Nováček v souvislosti s možnostmi Unikarty zkoumal Japonské hry pro MZ-700 a v souvislosti s tím narazil na Japonských stránkách na zmínky o Sharp MZ-1500, které vypadaly, že se tento počítač od MZ-700 i MZ-800 liší. Rozhrábnul to Uunek, který nelenil a jeden v Japonsku zakoupil. To spustilo menší Sharpistickou vlnu nákupů (nejen) MZ-1500 a tak teď hodně z nás tento černý skvost vlastní. A opravdu je jiný a to poměrně hodně.

Sharp_MZ-1500_front   Sharp_MZ-800_front

Když se podíváte na oba počítače zvenku, fakt se liší jen barvou. Tmavě šedá barva odpovídá barvě MZ-700, ale tvarem je skříň stejná jako u MZ-800. Na MZ-800 najdete obvykle kazetový magnetofon, protože nejrozšířenější verze je MZ-821, která jej standardně obsahuje, zatímco na MZ-1500 uvidíte na stejném místě Quick Disk mechaniku. MZ-1500 obsahuje QD mechaniku vždy, řadič a řídící elektroniku (obdobu MZ-1E19 a MZ-1F11) má již zabudovaný na základní desce,  zatímco v MZ-800 ji můžete za kazetový magnetofon vyměnit nebo doplnit externě. U nás toto zařízení nebylo nikdy moc rozšířené, ale stojí za to. Je to fakt celkem exot, který čte i zapisuje magnetické médium o kapacitě cca 64 kB po spirále a každé operace tak trvá okolo 7s.

Vždycky jsem přemýšlel, proč MZ-800 má vlevo nad zdrojem volný prostor vedle expanzních slotů. Některé karty lokální české výroby toho využívaly, ale MZ-1500 má v tomto prostoru umístěný reproduktor, který je tak umístěn nahoře, nikoli dole na plechu pod základní deskou, jako v MZ-800. Naopak MZ-1500 má na spodním plechu místo pro reproduktor sice vylisované, ale neosazené. Rozebraný MZ-1500 vypadá nějak takto:

Sharp_MZ-1500_parts

Při pohledu na základní desku zjistíte, že rozdíl je poměrně značný. MZ-1500 má výrazně více integrovaných obvodů. Je to zčásti jiným GDG v MZ-800 a jeho o něco modernější konstrukcí, ale i tím, že v MZ-1500 toho prostě víc opravdu je.

Sharp_MZ-1500_mainboard   Sharp_MZ-800_mainboard

Kromě, již zmíněného řadiče QD, tvoří část IO na desce paměťové obvody. Zatímco paměť MZ-800 je tvořena 8 ks DRAM 64k×1 (64 kB operační paměti), 2 ks (+2 rozšiřitelné) DRAM 16k×4 (16/32kB video RAM) a 1 ks 27128 (16kB ROM), tak v MZ-1500 najdete také 8 ks DRAM 64k×1 (64 kB operační paměti), ale video paměť tvoří kombinace 2ks SRAM 2k×8 (4kB znakové a atributové video RAM) a 3 ks XRAM 8k×8 (24kB RGB znakového generátoru). XRAM jsou zajímavé hybridy mezi SRAM a DRAM, kde vnitřní paměť je dynamická, ale pouzdro DIP-28 nemá multiplexovanou adresovou sběrnici, jako to bývá spíše u statických pamětí. ROM MZ-1500 tvoří 3 samostatné obvody – 4kB pro dolní ROM monitor, 8kB pro horní ROM a 4kB pro znakový generátor. Navíc u MZ-1500 je část logiky okolo pamětí tvořena diskrétně, zatímco u MZ-1500 hodně pomáhá GDG.

Další velký rozdíl najdete u audia. Zatímco MZ-700 má jen pípák přes 8253, u MZ-800 najdete navíc jeden PCG SN76489 a u MZ-1500 hned dva. Ty jsou vyvedeny jako stereo na CINCH konektory na zadním panelu nebo smíchány do interního reproduktoru. Oba PCG mají analogové vstupy. Do prvního je zapojen pípák, tak jako u MZ-800 a do druhého je zaveden vstup přídavné hlasové karty.

Voice Board MZ-1M08 je poměrně zajímavý kus hardwaru. Dá se zapojit do MZ-1500 nebo MZ-2500 a, jak sám název napovídá, poskytuje jednoduše ovladatelný hlasový výstup. Kartě pošlete znak a ta ha řekne z hlasového výstupu. Písmenka latinky vyslovuje speluje anglicky, japonské znaky a čísla říká japonsky. U MZ-1500 je zajímavé i umístění karty. Strká se totiž do spodní části Quick Disk mechaniky, kde je u MZ-800 nebo MZ-700 QD umístěna řídící elektronika, protože ta je u MZ-1500 na základní desce.

Sharp_MZ-1M08_Voice-board   Sharp_MZ-1M08_Voice-board_in_QD

Další poměrně často používanou periferií u MZ-1500 je 64 kB RAM disk MZ-1R18, který jsme už dříve replikovali.

Sharp_MZ-1R18_front   Sharp_MZ-1R18_back

Zajímavou periferií. která je našinci docela na nic Mrkající veselý obličej, a kterou jsem našel v jednom svém MZ-1500, je kombinace ROM karet Sharp MZ-1R23/MZ-1R24. Do slotu se zasouvá MZ-1R23 a k ní je dvěma pinovými lištami sendvičově připojena ROM 1MZ-R24. Jedná se o Kanji ROM a slovníkovou ROM. Zajímavé je i použití SMD verzí ROM místo, v té době mnohem více používaného, THT DIP provedení. Karta MZ-1R23 obsahuje adresní logiku s čítači a 128 kB ROM, zatímco MZ-1R24 už má čistě jen 256 kB ROM bez logiky. Zatím jsem moc nepátral zda a jaký software tyto karty podporuje, nejspíš bych ho zcela jistě nebyl schopen používat, ale je to zajímavost.

Sharp_MZ-1R23-1R24_front   Sharp_MZ-1R23-1R24_back

Vraťme se ale ke grafice. Ta je asi největším rozdílem proti MZ-700 a MZ-800. Dalo by se říci, že MZ-1500 spíš navazuje na MZ-700. Tam je to poměrně jednoduché. Obrazovka má 40×25 znaků, každý tvořený 8×8 pixely. Znaky jsou definované v 4 kB ROM (2×256 znaků). Každý znak může mít 8 barev popředí (znaku) a 8 barev pozadí.

MZ-1500 tento princip rozšiřuje o možnost použití znaků z uživatelsky definovatelného znakového generátoru. A ten je opravu poměrně mocný. Má 24 kB, které jsou tvořeny 3 pamětmi po 8 kB. Každá pro jeden barevný kanál R, G a B. Znaky tak můžou být plnobarevné, resp. každý pixel znaku může mít jednu z 8 barev. Znaků ve znakovém generátoru může být až 1024, takže pokud na každou z 40×25 pozic obrazovky zapíšete jiný znak, jste schopni samostatně definovat barvu každého z 320×200 pixelů. Prakticky je tohle relativně nešikovné a tomu odpovídá i to, že grafika je např. v BASICU je v plně grafickém režimu celkem pomalá. Jinak tomu je, pokud tuhle vlastnost využijete u her. Máte vlastně k dispozici obrovské množství plně barevných spritů kterými se v 1 kB (40×25) obrazovce pohybuje velmi snadno. Můžete tak psát i celkem pohyblivé a hezky barevné akční hry např. v BASICU. Škoda jen, že Japonci jsou na software poměrně skoupí, ctí i 30 stará autorská práva a nesdílejí ho. Tituly, které se objeví na aukčních serverech se tak šplhají do nehezkých výšin. Ale to je jiná kapitola, podívejme se raději na MZ-800.

U MZ-800 je grafika úplně jiná. Video RAM je tvořena 16 kB paměti a k nim si můžete přidat dalších 16 kB jednoduchým zasunutím dvou 4416 do patic na základní desce. Nenajdete tak asi MZ-800 bez 32 kB video RAM. Tím získáte rozlišení 320×200 v 16 barvách nebo 640×200 ve 4 barvách. Každý pixel samostatně adresovatelný, adresace video RAM je lineární po R, G, B, I vrstvách s tím, že GDG umožňuje různé typy zápisu do různých rovin současně, čímž se operace s obrazem dají výrazně urychlit. GDG navíc umožňuje hardwarové rolování a další vymoženosti. Znakový generátor je definovatelný, ale pouze na úrovní kompatibilní s MZ-700, tedy jednobarevné znaky s atributem definovanou barvou popředí a pozadí. Toho rovněž využívají některé hry. Například GALAO pro MZ-800 běží i na MZ-700, jen lodě a příšerky jsou tvořeny znaky, protože chybí programovatelný znakový generátor. Na MZ-1500 je GALAGA prostě barevnější.

MZ-1500_Galaga_scr   MZ-800_Galao_scr

Naproti tomu třeba Flappy pro MZ-800 a MZ-1500 už jsou si podobnější, protože verze pro MZ-800 je napsaná skutečně pro MZ-800, tj. v grafickém a ne znakovém módu, ale stále je méně barevná, protože počítá jen se 4 barvami nerozšířené video RAM, byť by mohla jinak využít až 16 barev, zatímco verze pro MZ-1500 má k dispozici 8 barev vždy. Na MZ-1500 mi přijde “barevnější” i zvukový doprovod.

MZ-1500_Flappy_scr   MZ-800_Flappy_scr

To, že hry na MZ-1500 používají programovatelný znakový generátor obvykle poznáte už z toho, že hra využívá obě strany QD media. První strana obvykle obsahuje zavaděč, který nadefinuje 24 kB PCG a druhá strana pak obsahuje vlastní hru.

MZ-1500_DIGDUG_scr   MZ-800_BASIC_MOGMOG_scr

K MZ-1500 grafice možná ještě jedna zmínka. Znakový režim MZ-700 s pevným znakovým generátorem a režim MZ-1500 s programovatelným barevným znakovým generátorem se překrývají a způsob jejich kombinace lze ovlivňovat.

Asi jsem už každého přesvědčil, že MZ-1500 je fakt zajímavý stroj, tak na konec ještě pár drobnějších rozdílů, které jsem vypozoroval a věřím, že je určitě pár dalších, na které jsem zatím nepřišel. Takže když na něco přijdete, dejte mi vědět, článek rozšířím.

–  Zdánlivě nevyužité klávesy TAB a blank na MZ-800 jsou u MZ-1500 využity pro Japonské znaky, jinak je klávesnice MZ-1500 a MZ-800 úplně stejná.

–    MZ-1500 má stejné proprietární 5-pinové joystick konektory, jako MZ-700, na rozdíl od MZ-800, který má klasické 9-pinové D-Sub (Canon) Atari joy kompatibilní konektory. Joy pro MZ-700/1500 jsou zajímavé, protože mají vlastní sériový (spíš pulzní) protokol a umí tak přenášet výchylku analogově.

–    MZ-1500 i MZ-800 jsou oba zpětně kompatibilní s MZ-700.

Příspěvek byl publikován v rubrice MZ-1500, MZ-700, MZ-800, SHARP se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 komentářů u Japonský Sharp MZ-1500 a rozdíly proti Sharp MZ-700 a MZ-800

  1. Tomáš M. napsal:

    I když nepochybuji o tom, že Sharp MZ-800 bude mít asi lepší grafické předpoklady jak ZX Spectrum, tak si stejně musím položit otázku, jestli, pokud to nemá HW koprocesor, to Z80 skutečně utáhne nějak výrazně rychleji oproti Spectru.

  2. Tom napsal:

    Úplnou náhodou jsem objevil tenhle úžasný osmibitový blog a dozvěděl se tak o netušeném aktuálním dění okolo osmibitových Sharpů !! Fandím vám a jen tak dál ! Nelenil jsem a ze sklepa vytáhl svůj MZ-800, při oživování jsem bohužel zjistil závadu na mechanice quickdisku – uměl by někdo z okolí blogu opravit ? Předem díky za tip…

  3. Mikes napsal:

    Stara a zterela gumicka je nejcastejsi pricina. Vymena se da zvladnout celkem v pohode. Nebo se ozvi a nekdo urcite pomuzeme. Rozmery napsal Martin dobre.
    A ozvi se jak to dopadlo 😉

  4. Tom napsal:

    Tak jsem sundal kastli a zdá se, že gumička je na místě. Při provozu se mi jeví, že disk se točí, ale vůbec se nepohybuje hlava. Tady asi moje diagnostické schopnosti končí 🙁

    • Martin napsal:

      Pohyb hlavy je spojen s otacenim disku ozubenymi kolecky. Pokud se opravdu disk toci a hlave nepohybuje, je nekde vetsi zrada. Zkuste mechaniku otevrit a rukou tocit stredovym unasecim kotocuckem, jestli se hlava opravdu nehyba (chce to hodne otacek, ten prevod je hodne jemny). Hlava by se mela posuvat. Jeste se da otacete zespodu setrvacnikem, pokud je machanika rozdelana. Pokud toto funguje, tak se s nejvyssi pravdepodobnosti protaci gumicka a proste ji to chce vymenit. Skoro zadnemu QD do dnesni doby gumicka nevydrzela a i kdyz vypada, ze je dobra, tak je dobre ji vymenit, protoze bude povolena.

  5. Tom napsal:

    … pokud shora ručně otáčím středovým unašečem, hlava se posunuje…

  6. Pingback: Manuály pro slovníkové karty Sharp MZ-1R23 a MZ-1R24 | Martinův 8-bitový blog

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *