Sharp X1 twin – počítač a herní konzole v jednom

Někteří jste u mně možná na letošním BYTEFESTu viděli trochu zvláštní konzoli SHARP Twin Famicom, která kombinuje Nintendo Famicom (NES) a Nintendo Disk System (varianta QuickDisku) do jedné herní konzole podporující jak Famicom cartridge, tak Disk System Disk Card. Ta byla na trh uvedena v roce 1986. SHARP asi v té době hledal cestu, kam dál s počítači a možná ji tady viděl, protože o rok později, v roce 1997, uvedl na trh mnohem větší podivnost – SHARP X1 twin (CZ-830C). Tentokrát se jednalo o kombinaci v Japonsku celkem známého počítače Sharp X1 s herní konzolí PC-Engine. Je to kombinace zlváštní, ale má určitý smysl a PC-Engine je v současné době moje nejoblíbenější konzole.

Přes svůj “PC” název nemá PC-Engine s počítači IBM PC kompatibilními nic společného. Jednalo se o společný projekt NEC a Hudson Soft a tady v Evropě a hlavně ve Spojených Státech  ho většina z vás bude znát pod názvem TurboGrafx-16.

Přesto, že byl PC-Engine marketingově prezentován jako 16-bitová konzole, tak je to pravda jen napůl. 16-bitová je totiž jen grafika, zatímco CPU zůstalo 8-bitové a v podstatě se jedná o vylepšenou verzi 6502 běžící na frekvenci 1,79 nebo 7,16 MHz. Umí vyadresovat až 2 MB RAM a zvláštností je, že CPU má v sobě zabudované i 6-kanálové PSG Na celou konzoli tak stačí 3 zákaznické čipy vyvinuté HudsonSoftem a nějaké ty paměti a další “bižuterie”. Původní Japonský PC-Engine je malinká a nádherná konzolka a určitě o ní časem připravím samostatný článek, stojí to za to.

Další zajímavostí PC-Engine jsou herní cartridge. Jmenují se HuCARD, mají velikost kreditní karty, tloušťky asi 2,5 mm. Na jedné straně má 38 pinů (plošek) pro zasunutí do konzola a poměrně dost prostoru pro grafiku a na zadní straně bývají textové informace. Kapacita bývá obvykle 2-8 Mbit (256 kB – 1 MB) s jednou výjimkou. Street Fighter II Champion Edition má 20 Mbit a pak existuje ještě pár speciální karet (CD system, ARCADE, backup, …), které neobsahují jen ROM, ale třeba i RAM, baterii apod. a konzoli nějak rozšiřují.

Hry na PC-Engine jsou úžasné. Já osobně je považuji za vrchol 8-bitové éry byť už se tu trochu podvádí tou 16-bitovou grafikou se sprity. Není tady taková ta neumělá 3D grafika o kterou se usilovně snažily první 16 a 32-bitové konzole. Všechno pěkně 2D, paralaxní roviny, spousta spritů, hodně barev a skvělá hratelnost. Fakt tohleto mám rád.

Počítačová část Sharp X1twin je klasický X1. Počítačů z řady X1 bylo poměrně hodně, první se na trhu objevil už v roce 1982 a asi by to taky stálo za samostatný článek. Počítače X1 vyráběla televizní divize Sharpu, takže jejich nedílnou součástí je možnost připojení a ovládání televize přímo z počítače. X1twin je poslední, z řady standardních X1 (ne turbo) a vyšel v podstatě současně s X1 turbo Z II, který jde trochu jiným směrem. Procesor počítače je Z80A na 4 MHz, rozlišení obrazu 640×200 pixelů, 8 barev a definovatelný znakový generátor, kdy každý znak tvořený 8×8 pixely mohl být libovolně barevný. Zvuk obstarává 3-kanálový zvukový generátor s AY-3-8910. To vše předurčovalo počítač k domácímu použití a hrám, kterých v Japonsku vzniklo celkem velké množství, ale já jsem mezi nimi moc, které by mně uchvátili nenašel. Pro serióznější práci existuje samozřejmě disketový BASIC a také CP/M. Jako všechny počítače Sharp X1 i MZ, představuje i X1twin tzv. “clean computer” koncept, kdy v ROM je jen loader a cokoli chcete spustit musíte zavádět z kazety nebo diskety.

Jak jsem již uvedl na začátku, Sharp X1twin je kombinací X1 s PC-Engine. Ten je integrovaný do počítač poměrně “brutálním” způsobem, kdy je prostě do bedny přidaný. Víceméně nemá s X1 nic společného kromě napájecího zdroje a video/audio výstupu. Na spodní straně skříně, která je orientovaná na tehdejší dobu poněkud atypicky na výšku se nachází HE-System slot.  Jedná se právě o slot pro karty HuCARD s hrami. HE-System je označení licenční verze PC-Engine a je to zkratka z Home Entertainment System.V horní části pak najdete prostor pro jednu nebo dvě floppy mechaniky, jak je u vyspělejších Sharp X1 strojů běžné.

Vpravo od HuCARD slotu najdete konektor pro běžný PC-Engine ovladač a klávesnici počítače X1. Napravo  od floppy se nachází řada přepínačů nebo tlačítek. Hned horní přepíná video/audio výstup mezi X1 a PC-Engine. Opravdu se ale přepíná jen ten výstup. Oba stroje současně běží, nijak se nevypínají, jsou zcela oddělené. RGB výstup na zadní straně je jen z Sharp X1 a nedá se využít pro PC-Engine, což je škoda, ale můžete tam připojit monitor a pak provozovat obě mašiny současně. Teda, ne že by mně napadalo k čemu by to bylo dobré . Chci tím spíš ukázat, že ta integrace je fakt strohá. Alespoň ten RGB výstup Sharp využít mohl. Žádný PC-Engine nemá RGB, přestože interně na čipu signály jsou a uživatelé si je různě více či méně amatérsky vyvádějí ven, aby získali kvalitnější obraz než z kompozitního výstupu.

Další tlačítka jsou pak u X1, a vlastně většiny pozdějších Sharp počítačů, obvyklé 2 resety – NMI a IPL. Celé to doplňuje regulátor hlasitosti pro zabudovaný reproduktor, který je také společný oběma strojům. Pokud máte připojený reproduktor v televizoru, je dobré hlasitost stáhnout na minimum. Pokud naopak nemáte v monitoru repro, tak ten zabudovaný oceníte.

A to je o tomto, v našich krajinách velmi málo známém, spojení světů Sharp X1 a PC-Engine asi v kostce vše. Jsem rád, že mně tento Sharp stroj přitáhnul k PC-Engine, který jsem do té doby neznal. Je to úžasná hračka a určitě o ní časem něco napíšu.