Ani v letošním roce jsem nemohl vynechat největší Česko-slovenské setkání retro počítačových nadšenců. Již několikátým rokem se ByteFEST koná na Toulcově dvoře a řekl bych, že ke spokojenosti všech zúčastněných.
Toulcův dvůr má vše, co by si člověk mohl přát. Na jednom místě je velký sál, kam se vejde okolo stovky lidí, přednáškové sály, restaurace s výčepem a ubytovna. Můžete tak pohodlně strávit celý víkend v bačkůrkách. Pravda, musí být malinko odolnější, abyste zvládli přeběhnout přes venkovní dvůr i při nepříznivém počasí, ale vše je prostě pohromadě.
Již tradičně jsme přijeli s Petrem EC1045 a Uunkem v pátek odpoledne. Letos se mi podařilo vyrazit, skoro podle plánu, o něco dříve, takže jsme na místě byly už okolo druhé. Spousta účastníků už byla na místě od čtvrtka, ale spousta stále ještě přijížděla. Nanosili jsme počítače, zapojili a pustili se do pokecu s lidičkami, co jsme už dlouho neviděli. Všechny jsem moc rád zase po roce viděl.
Během akce jsme s NOBOMIm zkoušeli upravit firmware UniCMT tak, aby si pamatoval 5 posledně uložených souborů a dalo se k nim vracet opakovaným stiskem šedého tlačítka. To se nám nakonec více méně povedlo, ale je to lehce „vachrlaté“. Jednak stavová mašina je už docela rozvětvená a druhak je problém s tím, že ze strany kazeťáku, na které je UniCMT se nedá plně ovládat motor signál, to musí udělat MZ a po resetu nebo breaku se občas dostane jinam, než by firmware předpokládal a při zapnutém motoru se tak ihned rozjede „virtuální přehrávání“. Tak jsme si trochu pomohli tím, že je potřeba po navolení souboru ještě ho „poslat“ červeným tlačítkem. Asi k tomu napíšu extra článek, kde beta firmware i zveřejním.
Nedílnou součástí ByteFESTu jsou i přednášky. Ani letos tomu nebylo jinak a výběr byl zajímavý. Bohužel se stíhat nedá všechno a tak trochu spoléhám na to, že se postupně opět objeví ke shlédnutí ze záznamu. Třeba VIP hosta letošního ByteFESTu jsem úplně prošvihnul. Byl jím Petro Tyschtschenko, bývalý ředitel logistiky společnosti Commodore, později ředitel Amiga Technologies. Prostě toho bylo hodně. Těším se, že se jeho povídání objeví na záznamu. Na akci působil jako milý a skromný starší pán. Přednášky jsem tak stihl jenom dvě – o historii TV her Tesla a „úchylných“ datová médiích. Byť tedy říkat mému oblíbenému Quick Disku úchylné médium, tss, tss, tss 😉 Co by na to řeklo Nintendo, jehož Famicom Disk System prodal těch QD miliony? No, ale na rovinu, nějak jsem tušil, že tam QD bude a asi oprávněně 😉
Letos byly minimálně dvě novinky. V pátek se na večeři grilovalo, což by bylo super, ale byla dost kosa, tak se moc lidí ven nehrnulo. Druhá novinka byly večerní koncerty. Obzvláště v pátek audiovizuální show PCH byla fajn. Opět trochu škoda té kosy. Za mně mohla ta hudba být víc 8-bitová, ale bylo to solidní. Velký obdiv za práci s aparaturou, efekty, prostě super.
Přidávám i dvě videa, jsou to odkazy na YouTube, ani jedno video není moje, snad to nebude autorům vadit.
Klasikou byla i tombola, která se opět nesla v duchu mírných obav, co zase vyhraju. A bál jsem se oprávněně, bo jsem opět vyhrál mnou do tomboly věnované UniCMT 😉 Tak jsem ho tam nechal pro dalšího výherce a další „štěstí“ už mně naštěstí nepotkalo.
Letos byly zvláštností i volby. Tím, že jsme s Brna vyráželi ještě před otevřením volebních místností, musel jsem si vyřídit voličský průkaz a nebyl jsem sám. Myslím, že nás v Praze k volbám šlo docela dost.
K vidění toho byla, jako vždycky, spousta. Není šance se zmiňovat o všem. Libor Lasota předváděl svoji novou zvukovou kartu pro SAPI-1 ve sv moderní vymazlené SAPI skříni. Toho by se Ing. Smutný nenadál. RaceSoft zase zaujal svými precizně zpracovanými replikami.
Potěšilo mně, že jsem mezi exponáty objevil Apple Lisa, hned po IIGS je to můj oblíbený Apple počítač a sám jsem uvažoval, že Lisu vezmu. Navíc má fakt zajímavou historii. Škoda, že nebyl k vidění Lisa OS, teda možná byl, ale já jsem zaznamenal až programování v Pascalu, které je v podstatě práce v textové konzoli, ale i tak je to zajímavý kousek historie.
Jako obvykle, velký dík všem organizátorům a jejich pomocníkům. Zase o něco zvedli laťku a tak se už těším na příští ročník.
Fotek mám víc, byť mám pocit, že jsem letos nestíhal ani moc fotit, jak byl program nabitý. Pokud na ně chcete kouknout, najde je opět na Google Photos: