Jak vyrobit ARCADE CABINET

Aktualizováno 6.9.2025

Úvodem bych rád pozdravil všechny fanoušky retro hraní, kteří rádi vzpomínají na éru 8bitových počítačů, jež na nás tehdy působily svou neopakovatelnou přitažlivostí. Taktéž děkuji správci stránek www.8bity.cz za možnost zde publikovat. Článek prosím berte jako základní souhrn mých poznatků a postupů, které mohou posloužit jako zdroj inspirace pro stavbu cabinetu dle vašich představ a preferencí.

Trochu z historie, aneb jak to všechno začalo.

Do mých cca 12 let byl pro mne svět počítačů úplně neznámý. Teprve od roku 1985 jsem se na základní škole začal postupně seznamovat s počítači na kroužku výpočetní techniky. Zde jsem se poprvé setkal s IQ-151, PMD-85, ZX81 a úplné sci-fi bylo, když nám předváděli možnosti elektronických kláves CASIO MT-800. Tento nový svět elektroniky nás dokonale učaroval. Samozřejmě, a to platí dodnes, nás nejvíce zajímaly počítačové hry. Doma jsme většinou počítače neměli (já až později Sharp MZ-800), a tak jsme s kamarády chodili hrát video automaty do ponurých maringotek, které většinou jezdily s kolotoči na poutě. V maringotce jsme se na sebe tlačili jako sardinky, jen abychom se mohli dívat na borce, co uměli hrát, respektive vydrželi hrát trochu déle, než se na obrazovce rozsvítil nápis GAME OVER :-). Nejpopulárnější hry tehdy byly Armor Attack, Moon Patrol, Track & Field, Phoenix, Scramble, Galaxian, Donkey Kong, Astro Invaders nebo Pitfall II.

Po mnoha letech, okolo roku 2000, jsem se od kamaráda dozvěděl, že existuje na PC emulátor arcade her MAME. To byla úžasná zpráva, protože jsem tuto zábavu považoval za nenávratně ztracenou. Uběhla léta a já pořád přemýšlel, jak si arcade hry znovu užít v pohodlí domova. V roce 2016 jsem si pořídil Raspberry Pi 3b a RetroPie. Později jsem z důvodu mnohem vyššího výkonu emulace přešel na konzoli Nvidia Shield s RetroArch. Stále jsem však cítil, že hraní arcade her s gamepadem není to pravé ořechové. Počátkem roku 2024 jsem si proto pořídil pákový ovladač 8BitDo Arcade Stick. Tento styl ovládání mě naprosto nadchnul, mimo jiné i proto, že ovladač lze velice dobře modifikovat výměnou joysticku nebo tlačítek za originální arcade varianty. O těchto modifikacích se však zmíním v závěru článku.

Retro obraz je základ retro zážitku

Pokud jste skalní retro-maniak jako já, zjistíte, že starým hrám zobrazovaným na LCD obrazovkách něco podstatného chybí. Ano, tušíte správně, chybí specifická textura, kterou generuje pouze technologie zobrazení s názvem cathode-ray tube, ve zkratce CRT. Tato textura vzniká díky otvorům v kovové (invarové) cloně, umístěné před luminiscenční vrstvou, přes kterou prochází proud elektronů RGB. U originálních arkádových monitorů se můžeme setkat s typem clony Shadow Mask, kde jsou otvory uspořádány do triád, nebo s modernější clonou Slot Mask s uspořádáním otvorů do slotů. Zajímavostí je, že technologie Sony Trinitron Aperture Grille nebyla v arcade průmyslu běžně využívána. Další specifickou vlastností CRT je klenutost obrazovky, která dodává hrám původní vizuální styl. Ovšem sehnat originální 15 KHz arkádový monitor Wells Gardner (USA),Nanao (Japonsko), nebo Hantarex (Evropa), je prakticky nemožné. Naštěstí retro fanoušci přišli na skvělé řešení v podobě využití domácích televizí, které jsou založeny na stejné zobrazovací technologii a navíc jsou na bazarech běžně dostupné za zanedbatelnou cenu. První televizí, kterou jsem na bazaru sehnal, byla 20″ LG CF-20E60. Obraz měla perfektní, ale musel jsem přijít na to, jak ji propojit s konzolí Nvidia Shield, která má pouze HDMI výstup. Prvním pokusem bylo použití převodníku HDMI na CVBS. Fungovalo to, ale obraz byl rozmazaný, což je dáno samotným principem přenosu signálu CVBS. Nicméně v Evropě jsou televize standardně vybaveny RGB vstupem přes konektor SCART. Zobrazení přes RGB je pro CRT televize ideální, neboť jednotlivé barevné složky signálu obrazu jsou vedeny odděleně. Snažil jsem se proto najít způsob, jak SCART konektor využít. Po delším hledání mě zaujalo toto video: Raspberry Pi retro gaming on your CRT with RGB-Pi!. Princip připojení k CRT je zde založen na speciálním RGB-Pi kabelu, který propojuje GPIO Raspberry Pi 4 s konektorem SCART s použitím softwaru OS4, instalovaném na SD kartu. Toto řešení mě nadchlo, a kabel RGB-Pi s Raspberry Pi 4 model B jsem zakoupil. Po instalaci a spuštění jsem byl překvapen, jak skvěle obraz vypadal. Byl ostrý s čistým podáním barev bez duchů, stejně jako na originálních video automatech. Ještě větším zážitkem bylo, když jsem televizi otočil na výšku, neboť mnoho arkádových her, především z počátků 80. let, používaly vertikální orientaci obrazovky (Pacman, Frogger, Galaga, Scramble, Phoenix). Díky RGB-Pi řešení jsem začal vážně přemýšlet nad možností výroby vlastního full-size arcade cabinetu.

Design, proporce a ergonomie cabinetu

Jelikož jsem profesí konstruktér, rozhodl jsem se, že před vlastní stavbou arcade cabinetu si připravím komplexní výkresovou dokumentaci. Bylo mi jasné, že pro stanovení rozměrů a proporcí cabinetu je rozhodující volba vhodného tvaru cabinetu s přihlédnutím na použitý typ a velikost CRT televize. Televize LG, kterou jsem již vlastnil, se mi zdála pro cabinet nevhodná, protože přeci jen byla trochu opotřebovaná a navíc s jedním mono reproduktorem. Co se týče velikosti, dočetl jsem se, že nejčastěji byly v arkádových automatech používány obrazovky ve velikostech 20″-26″. Rozhodil jsem proto znovu sítě po internetových bazarech. Netrvalo dlouho a sehnal jsem perfektně zachovalou 21″ stereo televizi z roku 1996 PANASONIC TX-21MD1C. Další neméně důležitou součástí cabinetu jsou ovládací prvky, tedy joysticky a tlačítka. Zvolil jsem variantu s použitím dvou ovladačů 8BitDo Arcade Stick. Bylo to hlavně proto, že jsem už jeden vlastnil a navíc hodně modifikovaný s kvalitním joystickem a tlačítky. Mohl jsem si sice vyrobit vlastní ovládací panel, ale použití 8BitDo se jevilo jako jednodušší cesta, což se mi po dokončení cabinetu potvrdilo. Nejprve jsem tedy začal s důkladným zakreslením rozměrů televize a ovladače 8BitDo.

Dalším krokem byla volba celkového vzhledu cabinetu. Měl jsem představu designu, který by se co nejvíce přiblížil stylu první poloviny 80. let. Prohledal jsem velké množství internetových stránek, včetně videí na YouTube, ale nakonec mě zaujal článek na retromash.com. Díky tomuto článku jsem získal základní povědomí o problematice stavby cabinetu a zároveň inspiraci pro výběr designu. S přehledem vyhrál design cabinetu Moon Patrol z roku 1982. Ze stránek classicarcadecabinets.com jsem stáhnul DWG výkresové podklady a v AutoCADu je upravil do správného měřítka. Nyní jsem započal s vlastní konstrukcí. Vnitřní šířku cabinetu jsem stanovil podle celkové šířky dvou 8BitDo ovladačů, tedy 606 mm a výšku cabinetu na 1800 mm. K výrobě cabinetu jsem chtěl použít poměrně těžké MDF desky 18 mm, proto jsem pro snadnější manipulaci musel počítat s pojezdovými kolečky. Když jsem vložil do výkresu cabinetu profil televize, bylo mi jasné, že zadní část krytu TV musí přesahovat cabinet cca o 130 mm, neboť kdybych chtěl televizi mít skrytou celou, celková hloubka cabinetu přesáhne 820 mm, což by mělo výrazný vliv na hmotnost. Sice jsem si uvědomoval, že cabinet díky přesahu TV nepřisadím ke zdi, ale redukce hmotnosti byla důležitější. Odhadoval jsem, že hmotnost jen samotného korpusu cabinetu bude 60 kg. Také jsem musel počítat s tím, že když vyrobím cabinet ve sklepě, budu ho také muset ze sklepa nějak dostat. To mohl být problém, a proto jsem se rozhodl pro plně montovanou variantu pomocí vrutů.

Velmi důležitá je ergonomie cabinetu, tedy správné umístění obrazovky a ovládacích prvků ve vztahu k hráči. V originálních arcade cabinetech je pozice obrazovky velmi různorodá. Při porovnávání mnoha typů jsem vypozoroval, že čím je náklon obrazovky pod větším úhlem, tím je vhodnější pro vyšší postavu hráče. Řekněme tedy, že pro hráče s výškou cca 150-160 cm je vhodnější úhel náklonu obrazovky v rozmezí od 15° do 20° a pro hráče vyšší postavy cca 170-180 cm úhel 25° až 30°. Já jsem si zvolil úhel 25°. Druhým parametrem je správný náklon a výšková pozice ovládacího panelu (tlačítka a joysticky). Ovládací panel je většinou ve výšce cca 100-110 cm od země a úhel naklonění panelu vůči hráči činí 10°. Pro ověření vzhledu a proporcí cabinetu jsem si taktéž vytvořil 3D vizualizaci.

Použité materiály a montážní prvky

Jak jsem se již zmínil, základním materiálem ke stavbě cabinetu je surová deska MDF 18 mm. Tyto desky jsou oproti překližkám výrazně levnější a velmi dobře opracovatelné. Z důvodu pevnosti a stability nedoporučuji menší tloušťku než 18 mm. Nevýhodou těchto desek je jejich hmotnost (1 m2 = 14 kg), na tuto vlastnost je potřeba brát zřetel. Při rozpadu na jednotlivé díly jsem si ověřil, že na celý cabinet mi bude postačovat jedna formátovaná deska o rozměru 2800x2750x18 mm. Dalším stavebním prvkem jsou dřevěné konstrukční hranoly. Tyto hranoly tvoří páteř cabinetu a slouží jako pevnostní plochy pro sešroubování jednotlivých MDF desek. Po dohledání dostupných variant jsem si zvolil konstrukční hranol v rozměru 34x34x2000 mm. Při samotné výrobě cabinetu jsem si ověřil, že průřez 34×34 mm je optimální a rozhodně není potřeba větší. Zakoupil jsem celkem 5 kusů hranolů o délce 2000 mm. Montážní vruty jsem zvolil se zapouštěnou hlavou TX z nerezové oceli 4×50/30, TX, A2. Svou délkou 50 mm přesně vyhovovaly pro spojení MDF 18 mm s hranolem 34 mm, takže i při silném dotažení by špička vrutu nevylezla. Počítal jsem také s tím, že hlavy vrutů budou na cabinetu viditelné, a proto provedení nerez TX bylo vizuálně přijatelné. Jedno balení vrutů obsahovalo 200 kusů, spotřeba nakonec činila cca 120 kusů. Dále jsem zakoupil po dvou kusech zadní kolečka pevná a přední kolečka otočná o průměru 50 mm. O dalším materiálu a pomůckách se zmíním v rámci popisu samotné výroby.

Výroba desek

Po dokončení výkresové dokumentace jsem objednal u lokální firmy, která dodává MDF desky, řezání na přesné rozměry. Rozměrově největší desky (670×1800 mm) jsou levá a pravá bočnice cabinetu. Ostatní desky (dno, deska pod TV, vrchní deska atd.) mají shodnou šířku 605 mm. Desky byly nařezány na milimetr přesně, což mě potěšilo. Na řadu přišlo opět rýsování, nyní ovšem tužkou přímo na plochy MDF desek. Začal jsem s deskami menších rozměrů a dle vytištěných výkresů jsem s pomocí hliníkového pravítka 800 mm a úhelníku narýsoval přesné pozice otvorů pro sešroubování, včetně pozic otvorů pro pojezdová kolečka. Následovalo vrtání otvorů 4,2 pro vruty a 5,5 pro šrouby pojezdových koleček. Otvory pro zapuštěné vruty jsem z pohledové (vnější) strany zahloubil záhlubníkem pr.13 mm.

Nejobtížnější částí výroby cabinetu jsou levá a pravá bočnice. Tyto desky jsou specificky tvarované (vyřezané). Původně jsem je chtěl nechat vyřezat dle DWG výkresu na CNC řezačce. Firma, která měla tuto technologii řezání, mě ovšem odmítla s tím, že pro množství pouze dvou desek nebudou CNC řezačku kalibrovat. Musel jsem tedy jít do výroby vlastní silou. Nejdůležitější na bočnicích je jejich vzájemná souměrnost. Obě bočnice musejí být identické, pouze zrcadlově otočené. Začal jsem tím, že na levé bočnici jsem tužkou zakreslil obvodový tvar cabinetu a všechny pozice konstrukčních hranolů, které se na desku přilepí a následně přišroubují. Totéž, vyjma obvodového tvaru, jsem zakreslil i na pravé bočnici. Následně jsem pomocí přímočaré pily vyříznul obvodový tvar levé bočnice. Řezání šlo dobře, ale u dlouhých rovných řezů je potřeba pevné držení pily, aby nedošlo ke zvlnění. Po vyříznutí jsem levou bočnici přiložil na desku pravé bočnice a celý obvodový tvar obtáhl tužkou. Následovalo opět vyříznutí tvaru na pravé bočnici. U obou bočnic jsem vyříznul zadní spodní roh 30×40 mm. Díky tomuto seříznutí lze cabinet lépe naklonit směrem dozadu v případě manipulace. Poté jsem obě bočnice přisadil k sobě, aby lícovaly svým obvodovým tvarem, a pevně je sevřel truhlářskými svorkami. Obě desky jsem po obvodu obrousil multifunkční bruskou. Nejprve jsem použil hrubý smirkový papír pro vyrovnání nerovností, poté jemný pro hladký povrch. Taktéž jsem lehce zabrousil hrany. Na originálních arcade cabinetech si můžete všimnout, že přední hrana bočnic je lemována plastovým páskem, říká se tomu T-MOLDING. Plastový pásek ve tvaru T se naklepává do vyfrézované drážky. Tato drážka se frézuje pomocí speciální drážkovací frézky za použití horní frézy. Vzhledem k tomu, že zmíněné vybavení jsem neměl k dispozici, od lemování tímto způsobem jsem upustil. Našel jsem však náhradní řešení, ale o tom se zmíním později.

Lepení konstrukčních hranolů

Podle připravených výkresu jsem nařezal konstrukční dřevěné hranoly. Každou délku po dvou kusech. Koncové hrany jsem lehce zabrousil pilníkem a na hranoly narýsoval pozice vrtaných otvorů. Rozteče pozic otvorů jsem stanovil v rozpětí od 125 mm do 185 mm v závislosti na délkách hranolů. Následně jsem otvory vyvrtal vrtákem 4.2 mm a z jedné strany zahloubil záhlubníkem pr.13 mm. Na zakreslené pozice na boční desce cabinetu jsem postupně přikládal hranoly a do desek předvrtal, do hloubky cca 10 mm, otvory 2.5 mm. Hranoly jsem k desce vždy sevřel pomocí truhlářských svorek, aby při vrtání nedošlo k vzájemnému posunu.

Na řadu přišlo lepení a montáž hranolů. Začal jsem hranolem, který nese spodní desku s kolečky. Do vyvrtaných otvorů v hranolu jsem našrouboval vruty 4×50/30, TX, A2 tak, aby na druhé straně vykukovala špička vrutu. K lepení jsem použil disperzní lepidlo PATTEX Super 3 v balení 250 g. Na hranol a tužkou označenou plochu na MDF jsem pomocí menšího štětce nanesl přiměřenou vrstvu lepidla. Hranol jsem poté přisadil špičkami vrutů do pozic předvrtaných otvorů v MDF a vruty pevně utáhl. Díky vrutům je hranol k desce přitlačen, což je pro pevnost lepeného spoje nejdůležitější. Po 24 hodinách lepidlo plně zasychá. Stejným způsobem jsem postupoval i u pravé bočnice.

Nátěr základní barvou a zkušební sestavení

Nyní jsem měl MDF desky připravené na nátěr základní barvou. Použít můžeme syntetickou, ale já jsem dal přednost vodou ředitelné akrylátové, neboť mnohem rychleji zasychá. Použil jsem dvě plechovky Het Akryl Základ na dřevo bílý 0,7l. K nanášení barvy doporučuji použít malý váleček, protože oproti štětci rovnoměrně roznáší barvu po ploše. Základní barvou jsem desky natřel dvakrát po 8 hodinách vysychání. Každou vrstvu nátěru je potřeba přebrousit jemným smirkovým papírem, ideálně za použití multifunkční brusky.

Před nátěrem vrchní barvou jsem se rozhodl ke zkušebnímu sestavení cabinetu. Potřeboval jsem totiž ověřit, jak jednotlivé desky na sebe pasují, a v případě nepřesností tak mít možnost dodatečných úprav. Začal jsem přisazením spodní a vrchní desky na levou bočnici. Desky jsem zafixoval pomocí truhlářských svorek a do hranolů jsem navrtal otvory 2.5 mm dle pozic otvorů na deskách. Zašrouboval jsem vruty 4×50/30, TX, A2 a z vrchu nasadil pravou bočnici a znovu postup zopakoval. Poté jsem přisadil a přišrouboval ze zadní strany cabinetu dvě menší desky a nakonec středovou desku nesoucí televizi. Cabinet byl poté dostatečně pevný, a tak jsem ho opatrně postavil do svislé polohy. Ihned na mě zapůsobil svojí mohutností a začal jsem mít pocit, že výroba postupuje správnou cestou. Přišrouboval jsem ještě dvě čelní desky a celé sestavení překontroloval. Na první sestavení vše sedlo tak, jak mělo. Cabinet jsem poté celý rozebral a desky připravil na vrchní nátěr.

Nátěr vrchní barvou

Pro vrchní nátěr jsem zvolil disperzní barvu Het Akryl mat – 0199 černý v množství 2x 0.7 l. Na desky jsem nanesl celkem čtyři vrstvy. Důkladné zaschnutí jedné vrstvy zabralo cca 6-8 h. Po každém nátěru jsem opět desky lehce přebrousil jemným smirkovým papírem. Dočetl jsem se, že pro odolnost barvy proti poškrábání se doporučuje natřít vrchní vrstvu ještě bezbarvým matným lakem. Lak jsem vyzkoušel na jedné zadní desce, ale výsledek se mi nelíbil, protože došlo ke zvýšení lesku a také váleček zanechával malé chloupky, které byly po zaschnutí laku viditelné. Nakonec jsem od lakování upustil.

Montáž cabinetu

Na řadě bylo kompletní sestavení cabinetu. Jednotlivé desky jsem odnesl ze sklepa na chodbu bytu a cabinet opět sestavil. Montáž proběhla bez problémů, protože vše bylo již odzkoušené. Před zvednutím cabinetu do svislé polohy jsem ještě přišrouboval na spodní desku pojezdová kolečka.

Montáž reproduktorů, zesilovače a cedule (MARQUEE)

Přestože má televize reproduktory, rozhodl jsem se zabudovat do cabinetu kvalitnější ozvučení s výrazným podáním basů. Do spodní desky, u podsvícené cedule, jsem vyřezal dva otvory pr.100 mm a na pozice otvorů jsem přišrouboval 4″-30W reproduktory. Vodiče z reproduktorů jsem poté zapojil do zesilovače Lepy 838 HiFi 2.1, přišroubovaného na desku v dutém prostoru pod 8BitDo ovladači. Vzhledem k tomu, že zesilovač podporuje připojení subwooferu, zakoupil jsem na bazaru starší subwoofer (ze sady CREATIVE INSPIRE T6300), který jsem umístil na dno cabinetu.

Pro podsvícení cedule (MARQUEE) jsem mezi reproduktory připevnil malou LED lampičku 5V/0,5A, napájenou USB zdrojem. Vlastní cedule (MARQUEE) je vyrobena z formátované desky čirého plexiskla o síle 4 mm na kterou je přiložen vytisknutý obrázek s motivem mého oblíbeného Moon Patrolu. Obrázek není v odstínech šedé, ale jde o černobílou bitmapu, což je dostatečně RETRO :-). Cedule je připevněna (shora a zespodu) pomocí dvou hliníkových eloxovaných „L“ profilů 20x30x2 mm. Tento hliníkový „L“ profil jsem ještě použil k podepření kovového rámečku před televizí (BEZEL) a menší profil „L“ 15x15x1.5 mm, jsem přišrouboval k horní hraně čelní desky pro fixaci dvou 8BitDo ovladačů.

Instalace televize a Raspberry Pi

Na řadu přišla instalace televize, kterou jsem do cabinetu zasunul z přední strany. Pozice TV musí být vycentrovaná, proto jsem na spodní MDF desku připevnil krátké dorazy z hliníkového „L“ profilu. Kovovou krabičku s Raspberry Pi jsem připevnil co nejblíže vstupu televize, neboť kabel RGB-Pi SCART je nestíněný a tedy poměrně krátký, cca 20 cm. Centrální zapínání a vypínání celého systému (TV, RPi, zesilovač zvuku, LED podsvícení) jsem vyřešil pomocí zapojení do zásuvkové lišty s kolébkovým vypínačem. Pro možnost odděleného vypínání Raspberry Pi jsem použil USB-C vypínač.

Lemování hran

Jak jsem se již zmínil, lemování hran bočnic cabinetu, zvané „T-MOLDING“, jsem nemohl realizovat z důvodu náročnosti a nedostupnosti potřebného vybavení. Naštěstí jsem na asijském e-shopu dohledal levné a snadné alternativní řešení v podobě 5 m „U“ pásky z černého silikonu, určené pro desky 18 mm. Páska měla silnou přilnavost a díky své pružnosti se dala velmi dobře tvarovat, což se osvědčilo hlavně u zaoblených hran. Olemované hrany vypadaly skvěle, proto mohu toto řešení vřele doporučit.

Rámeček (BEZEL)

Pro autentický vzhled jsem musel popřemýšlet nad variantami výroby rámečku (BEZEL) s krycím plexisklem. Na originálních video automatech se na rámeček tiskly obrázky s tématikou hry s jednoduchým herním návodem a plexisklo plnilo funkci ochrany CRT obrazovky před poškozením rozzlobenými hráči :-). Pro můj cabinet jsem ale potřeboval rámeček s otvorem pro přístup k ovládacímu panelu TV a taktéž s otvory pro reproduktory (v případě jejich používání). Nakonec jsem zvolil řešení v podobě technologie pálení laserem. Rámeček jsem nechal vypálit z ocelového plechu o síle 2 mm a následně nastříkat černou matnou barvou. Do desky z čirého plexiskla 4 mm jsem vyvrtal čtyři otvory průměru 6 mm a pomocí šroubů M5 jsem plexisklo spojil s kovovým rámečkem.

Dokončení

Do prostoru ovládacího panelu pod rámečkem jsem vložil dva 8BitDo Arcade Stick ovladače a propojil je s Raspberry Pi. Díky minimální vůli jsou ovladače ve svých pozicích pevně zafixovány a nehrozí tak jejich posouvání. Po instalaci softwaru OS4 na SD kartu jsem konečně cabinet zprovoznil. OS4 je velice user-friendly systém. Kromě emulace arcade systémů MAME, FBNeo, NEO-GEO, NAOMI podporuje mnoho dalších domácích systémů, včetně PSX nebo ZX Spectrum (seznam zde). Další zajímavou součástí systému je multimediální přehrávač Kodi, díky kterému můžete svůj arcade cabinet proměnit v retro televizi :-).

A nyní konečně cabinet ve své finální podobě. Pojmenoval jsem ho jednoduše ALEX-V3, což dává tušit, že než jsem došel do finální verze technického návrhu, musel jsem ho dvakrát přepracoval. Časová náročnost realizace, včetně teoretické části, zabrala cca 4 týdny.

Díky, že jste s trpělivostí dočetli až po tuto řádku. Pokud vás článek zaujal, nebo dokonce inspiroval pro výrobu vlastního cabinetu, budu velice potěšen.

ALEX73

Pozdější úpravy a vylepšení

Variantu s vertikálně orientovanou obrazovkou jsem vytvořil o pár měsíců později. Použil jsem 20″ CRT televizi LG CF-20E60 a nový, laserem pálený rámeček. Nyní mám možnost měnit dle nálady orientaci obrazovky což je ideální pro zážitek při hraní vertikálních arcade her.

—————————————————————————————————————

8BitDo Arcade Stick modifikace

1. Výměna joysticku za japonský arkádový originál SANWA JLF-TP-8YT. Propojovací konektor s vodiči, dodávaný spolu se SANWA joystickem, lze připájet na cínované plošky PCB 8BitDo napřímo. Zvolil jsem však raději propojení pomocí konektoru JST-XH-2.54mm-5-PIN. Pro lehké zasunutí do patice na PCB doporučuji na konektoru JST XH vyštípnout vymezovací plastový výstupek. Pro úplnost doplňuji, že vzhledem k nízké výšce plastové krabice 8BitDo nelze instalovat IL Eurojoystick 2 Industrias Lorenzo.
2. Výměna madla joysticku za Oval Bat Top Handle, neboť joystick SANWA JLF je dodáván s madlem ve tvaru koule.
3. Výměna dvou tlačítek za japonské arkádové SANWA OBSF-30 (modré a zelené). Na 8BitDo není potřeba žádné úpravy. Původní tlačítka lze lehce vyjmout a do otvorů vložit nové. Zapojení vodičů k mikrospínačům je díky stejným fastonům 2.8 mm, opět bezproblémové. Takto lze vyměnit všechna tlačítka dle vlastních preferencí barev. Pro spodní řadu tlačítek jsem zvolil barevnost dle systému MVS NEO-GEO. Velkou výhodou 8BitDo ovladače je taktéž možnost remapování jednotlivých tlačítek použitím softwaru na PC.
4. Výměna dvou tlačítek (červené a žluté) za arkádová prohnutá (CONCAVE) s mechanickým mikrospínačem. Tato tlačítka jsou typicky používána v Evropě a USA. Oproti japonským tlačítkům SANWA OBSF-30 cítíte při stisku kliknutí a utahují se k panelu pomocí plastové matice. Concave tlačítka jsou většinou vyráběna s dlouhým závitem a proto je nelze do 8BitDo instalovat. Naštěstí existuje snížená varianta IL Super Short Arcade Concave PSL-C Industrias Lorenzo, nutno je ovšem provést na ovladači následující úpravy. Demontoval jsem dvě LED osvětlovací lišty (jsou nepotřebné) a poté odštípnul několik plastových výlisků u pozice prvního (červeného) tlačítka. Získal jsem tím prostor pro utažení spodní plastové matice. Concave tlačítka používají mikrospínače Cherry D44X s připojením na fastony 4.8 mm, vyrobil jsem proto propojovací vodiče. Ze dvou nepoužívaných mikrospínačů (vyjmutých z 8BitDo) jsem vylomil kolíky faston 2.8 mm a na ně naletoval vodiče propojené se zástrčkou faston 4.8 mm. Propojení mikrospínačů s přívodními vodiči je pak pohodlné a jednoduché.