Jak vyrobit ARCADE AUTOMAT

Aktualizováno 20.11.2025

Úvodem bych rád pozdravil všechny fanoušky retro hraní, kteří rádi vzpomínají na éru 8bitových počítačů, jež na nás tehdy působily svou neopakovatelnou přitažlivostí. Taktéž děkuji správci stránek www.8bity.cz za možnost zde publikovat. Článek prosím berte jako základní souhrn mých poznatků a postupů, které mohou posloužit jako zdroj inspirace pro stavbu automatu dle vašich představ a preferencí.

Trochu z historie, aneb jak to všechno začalo.

Do mých cca 12 let byl pro mne svět počítačů úplně neznámý. Teprve od roku 1985 jsem se na základní škole začal postupně seznamovat s počítači na kroužku výpočetní techniky. Zde jsem se poprvé setkal s IQ-151, PMD-85, ZX81 a úplné sci-fi bylo, když nám předváděli možnosti elektronických kláves CASIO MT-800. Tento nový svět elektroniky nás dokonale učaroval. Samozřejmě, a to platí dodnes, nás nejvíce zajímaly počítačové hry. Doma jsme většinou počítače neměli (já až později Sharp MZ-800), a tak jsme s kamarády chodili hrát video automaty do ponurých maringotek, které byly tehdy většinou součástí kolotočů a poutí. V maringotce jsme se na sebe tlačili jako sardinky, jen abychom se mohli dívat na borce, co uměli hrát, respektive vydrželi hrát trochu déle, než se na obrazovce rozsvítil nápis GAME OVER. Nejpopulárnější hry tehdy byly Armor Attack, Moon Patrol, Track & Field, Phoenix, Scramble, Galaxian, Donkey Kong, Astro Invaders nebo Pitfall II.

Po mnoha letech, okolo roku 2000, jsem se od kamaráda dozvěděl, že existuje na PC emulátor arcade her MAME. To byla úžasná zpráva, protože jsem tuto zábavu považoval za nenávratně ztracenou. Uběhla léta a já pořád přemýšlel, jak si arcade hry znovu užít v pohodlí domova. V roce 2016 jsem si pořídil Raspberry Pi 3b a RetroPie. Později jsem z důvodu mnohem vyššího výkonu emulace přešel na konzoli Nvidia Shield s RetroArch. Stále jsem však cítil, že hraní arcade her s gamepadem není to pravé ořechové. Počátkem roku 2024 jsem si proto pořídil pákový ovladač 8BitDo Arcade Stick. Tento styl ovládání mě naprosto nadchnul, mimo jiné i proto, že ovladač lze velice dobře modifikovat výměnou joysticku nebo tlačítek za originální arcade varianty. O těchto modifikacích se však zmíním v závěru článku.

Retro obraz je základ retro zážitku

Pokud jste skalní retro-maniak jako já, zjistíte, že starým hrám zobrazovaným na LCD obrazovkách něco podstatného chybí. Ano, tušíte správně, chybí specifická textura, kterou generuje pouze technologie zobrazení s názvem cathode-ray tube, ve zkratce CRT. Tato textura vzniká díky otvorům v kovové (invarové) cloně, umístěné před luminiscenční vrstvou, přes kterou prochází proud elektronů RGB. U originálních arkádových monitorů se můžeme setkat s typem clony Shadow Mask, kde jsou otvory uspořádány do triád, nebo s modernější clonou Slot Mask s uspořádáním otvorů do slotů. Zajímavostí je, že technologie Sony Trinitron Aperture Grille nebyla v arcade průmyslu běžně využívána. Další specifickou vlastností CRT je klenutost obrazovky, která dodává hrám původní vizuální styl. Ovšem získat originální 15 KHz arkádový monitor Wells Gardner (USA), Nanao (Japonsko), nebo Hantarex (Evropa), je prakticky nemožné. Naštěstí retro fanoušci přišli na skvělé řešení v podobě využití domácích televizí, založených na stejné technologii a navíc jsou na bazarech dodnes běžně dostupné za zanedbatelnou cenu. První televizí, kterou jsem na bazaru získal, byla 20″ LG CF-20E60. Obraz měla perfektní, ale musel jsem přijít na to, jak ji propojit s konzolí Nvidia Shield, která disponuje pouze HDMI výstupem. Prvním pokusem bylo použití převodníku HDMI na CVBS. Fungovalo to, ale obraz byl rozmazaný, což je dáno samotným principem přenosu signálu CVBS. Nicméně v Evropě jsou televize standardně vybaveny konektorem SCART s odděleným vedením RGB signálu. Snažil jsem se proto najít způsob, jak SCART RGB připojení využít. Po delším hledání mě zaujalo toto video: Raspberry Pi retro gaming on your CRT with RGB-Pi!. Princip propojení signálu je zde založen na speciálním RGB-Pi kabelu, který propojuje GPIO Raspberry Pi 4 se vstupem SCART na televizi. Funkčnost pak zajišťuje Front-end software OS4, instalovaný na SD kartě. Toto řešení mě nadchlo, a kabel RGB-Pi s Raspberry Pi 4 model B jsem zakoupil. Po instalaci a zapojení jsem byl překvapen, jak skvěle obraz vypadal. Byl ostrý s čistým podáním barev bez duchů, stejně jako na originálních video automatech. Ještě větším zážitkem bylo, když jsem televizi otočil na výšku, neboť mnoho arkádových her z 80. let, používalo vertikální orientaci obrazovky (Pacman, Frogger, Galaga, Scramble, Phoenix). Řešení s kabelem RGB-Pi nakonec zásadně ovlivnilo mé rozhodnutí začít s výrobou vlastního arkádového automatu.

Design, proporce a ergonomie skříně

Jelikož jsem profesí konstruktér, rozhodl jsem se nejprve pro důkladnou přípravu výkresové dokumentace. Pro stanovení rozměrů a proporcí skříně automatu je rozhodující velikost a tvar použité CRT televize. V 80. a 90. letech byly v arcade průmyslu používané 20″ až 26″ obrazovky. Vzhledem k tomu, že běžná televize je díky svému plastovému krytu objemově větší než arkádový monitor, bylo nutné hledat kompaktní verzi, ideálně s reproduktory ve spodní části pod obrazovkou. Po nějakém čase se mi na bazaru podařilo získat plně funkční 21″ televizi PANASONIC TX-21MD1C z roku 1996.

Kromě televize jsou neméně důležitou součástí automatu ovládací prvky, tedy joysticky a tlačítka. Jako výchozí jsem zvolil dva ovladače 8BitDo Arcade Stick.

V první fázi návrhu skříně jsem pečlivě zakreslil tvar a rozměry televize spolu s ovladači 8BitDo Arcade Stick.

Samotný design skříně jsem chtěl co nejvíce přiblížit stylu první poloviny 80. let. Prohledal jsem proto mnoho internetových stránek, včetně videí na YouTube, až jsem narazil na velmi zajímavý článek Building a Home Arcade Machine na retromash.com. Díky článku jsem získal základní povědomí o problematice stavby skříně automatu a zároveň mi posloužil jako zdroj inspirace pro výběr designu. Jednoznačně vyhrála skříň Moon Patrol od Williams Electronics z roku 1982. Design splňoval vše, co jsem od starých automatů očekával a navíc Moon Patrol patřil mezi mé nejoblíbenější arkádové hry.

Ze stránek classicarcadecabinets.com jsem získal výkresové podklady skříně a v AutoCADu je převedl do metrické soustavy a reálného měřítka. Vnitřní šířku skříně jsem stanovil podle celkové šířky dvou 8BitDo ovladačů, tedy 605 mm. Výška skříně 1800 mm zůstala dle originálu. Po vložení profilu televize do výkresu skříně jsem si uvědomil, že zadní část plastového krytu televize musí přesahovat skříň cca o 130 mm, neboť kdybych chtěl televizi skrýt celou, hloubka skříně by přesáhla 820 mm, což by mělo výrazný vliv na celkovou hmotnost. Redukce hmotnosti byla důležitější než fakt, že skříň automatu nepřisadím plně ke zdi. Odhadoval jsem, že samotný korpus skříně bude vážit 60 kg, proto jsem se rozhodl pro plně demontovatelnou variantu sestavení. Pro snadnější manipulaci jsem také počítal s instalací pojezdových koleček.

Velmi důležitá je ergonomie skříně automatu, tedy správné umístění obrazovky a ovládacích prvků ve vztahu k hráči. Na originálních arcade automatech jsou pozice obrazovek velmi různorodé. Porovnáním mnoha typů skříní jsem zjistil, že čím je náklon obrazovky pod větším úhlem, tím je vhodnější pro vyšší postavu hráče. Řekněme tedy, že pro hráče s výškou cca 150-160 cm je vhodnější úhel náklonu obrazovky v rozmezí od 15° do 20° a pro hráče vyšší postavy cca 170-180 cm úhel 25° až 30°. Já jsem si zvolil úhel 25°. Druhým parametrem je správný náklon a výšková pozice ovládacího panelu s tlačítky a joysticky. Ovládací panel je většinou usazen ve výšce 100-110 cm (měřeno od země) s náklonem 10° vůči hráči.

Technický výkres v PDF si můžete stáhnout zde :

Pro ověření vzhledu a proporcí skříně jsem také vytvořil předběžnou 3D vizualizaci.

Použité materiály a montážní prvky

Základním materiálem ke stavbě skříně automatu je surová deska MDF 18 mm. Tyto desky jsou oproti překližkám výrazně levnější a velmi dobře opracovatelné. Z důvodu pevnosti a stability nedoporučuji menší tloušťku než 18 mm. Nevýhodou těchto desek je jejich hmotnost ( 1m² = 14 kg ), na tuto vlastnost je potřeba brát zřetel. Při rozpadu na jednotlivé díly jsem si ověřil, že na celou skříň automatu bude postačovat jedna formátovaná deska 2800x2750x18 mm. Dalším stavebním prvkem jsou dřevěné konstrukční hranoly. Tyto hranoly tvoří páteř skříně automatu a slouží jako pevnostní plochy pro sešroubování jednotlivých MDF desek. Po dohledání dostupných variant jsem zakoupil 5 kusů hranolů o rozměru 34x34x2000 mm. Následně jsem si během výroby ověřil, že průřez 34×34 mm je optimální a není potřeba větší. Pro montáž jsem zvolil vruty se zapouštěnou hlavou TX z nerezové oceli 4×50/30, TX, A2. S délkou 50 mm přesně odpovídaly požadavkům na spojení MDF desky o tloušťce 18 mm s 34mm hranolem, takže ani při silném dotažení nevyčnívala špička vrutu. Počítal jsem také s tím, že hlavy vrutů budou na skříni automatu viditelné, proto provedení nerez TX bylo vizuálně přijatelné. Jedno balení vrutů obsahovalo 200 kusů, spotřeba nakonec činila cca 120 kusů. Rovněž jsem zakoupil po dvou kusech zadní kolečka pevná a přední kolečka otočná o průměru 50 mm. O dalších použitých materiálech a pomůckách se zmíním v rámci popisu samotné výroby.

Výroba desek skříně automatu

Po dokončení výkresové dokumentace jsem objednal u lokální firmy, která dodává MDF desky, řezání na přesné rozměry. Rozměrově největší desky (670×1800 mm) jsou levá a pravá bočnice skříně. Ostatní desky (dno, deska pod TV, vrchní deska atd.) mají shodnou šířku 605 mm. Desky byly nařezány na milimetr přesně, což mě potěšilo. Na řadu přišlo opět rýsování, nyní ovšem tužkou přímo na plochy MDF desek. Začal jsem s deskami menších rozměrů a dle vytištěných výkresů jsem s pomocí hliníkového pravítka 800 mm a úhelníku narýsoval přesné pozice otvorů pro sešroubování, včetně pozic otvorů pro pojezdová kolečka. Následovalo vrtání otvorů 4,2 pro vruty a 5,5 pro šrouby pojezdových koleček. Otvory pro zapuštěné vruty jsem z pohledové (vnější) strany zahloubil záhlubníkem pr.13 mm.

Nejobtížnější částí výroby jsou levá a pravá bočnice skříně. Tyto desky jsou specificky tvarované a tak jsem je chtěl nechat vyřezat CNC řezačkou dle CAD výkresu. Firma, která měla tuto technologii řezání k dispozici, mě odmítla s tím, že pro dvě desky nechtějí CNC řezačku kalibrovat. Musel jsem tedy jít do řezání vlastní silou. Nejdůležitější na bočnicích je jejich vzájemná souměrnost. Musejí být identické, pouze zrcadlově otočené. Začal jsem tím, že na levé bočnici jsem tužkou zakreslil obvodový tvar a všechny pozice konstrukčních hranolů, které se na desku přilepí a následně přišroubují. Totéž, vyjma obvodového tvaru, jsem zakreslil i na pravé bočnici. Následně jsem pomocí přímočaré pily vyříznul obvodový tvar levé bočnice. Řezání MDF jde velice snadno, ale u dlouhých rovných řezů je třeba pevného držení pily, aby nedošlo ke zvlnění. Po vyříznutí jsem levou bočnici přiložil na desku pravé bočnice a celý obvodový tvar obtáhl tužkou. Následovalo vyříznutí tvaru pravé bočnice. U obou bočnic jsem vyříznul zadní spodní roh 30×40 mm. Díky tomuto seříznutí lze skříň automatu v případě přenášení lépe naklonit směrem dozadu. Poté jsem obě bočnice přisadil k sobě, aby lícovaly svým obvodovým tvarem, a pevně je sevřel truhlářskými svorkami. Hrany obou desek jsem pak po obvodu obrousil multifunkční bruskou. Nejprve jsem použil hrubý smirkový papír pro vyrovnání nerovností, poté jemný pro hladký povrch. Na originálních arcade automatech jsou hrany bočnic lemovány plastovým páskem ve tvaru T, který se naklepává do předem vyfrézované drážky. Této ochraně hran se říká T-MOLDING. Drážka na hranách desek se frézuje pomocí speciální drážkovací frézky s použitím horní frézy. Toto vybavení jsem neměl k dispozici, nicméně našel jsem náhradní řešení, o kterém se zmíním později.

Lepení a montáž konstrukčních hranolů

Podle připravených výkresu jsem nařezal konstrukční dřevěné hranoly. Každou délku po dvou kusech. Koncové hrany jsem lehce zabrousil pilníkem a na hranoly narýsoval pozice vrtaných otvorů. Rozteče pozic otvorů jsem stanovil v rozpětí od 125 mm do 185 mm v závislosti na délkách hranolů. Následně jsem otvory vyvrtal vrtákem 4.2 mm a z jedné strany zahloubil záhlubníkem pr.13 mm. Na zakreslené pozice na bočních deskách jsem postupně přikládal hranoly a do desek předvrtal, do hloubky cca 10 mm, otvory 2.5 mm. Hranoly jsem k desce sevřel pomocí truhlářských svorek, aby při vrtání nedošlo k vzájemnému posunu. Na řadu přišlo lepení a montáž hranolů. Začal jsem hranolem, který nese spodní desku s kolečky. Do vyvrtaných otvorů v hranolu jsem našrouboval vruty 4×50/30, TX, A2 tak, aby na druhé straně vykukovala špička vrutu. K lepení jsem použil disperzní lepidlo PATTEX Super 3 v balení 250 g. Na hranol a tužkou označenou plochu na MDF jsem pomocí menšího štětce nanesl přiměřenou vrstvu lepidla. Hranol jsem poté přisadil špičkami vrutů do pozic předvrtaných otvorů v MDF a vruty pevně utáhl. Díky vrutům je hranol k desce silně přitlačen, což je pro pevnost lepeného spoje nejdůležitější. Po 24 hodinách lepidlo plně zasychá. Stejným způsobem jsem postupoval i u pravé bočnice.

Nátěr základní barvou a zkušební sestavení

Nyní jsem měl MDF desky připravené na nátěr základní barvou. Použít můžeme syntetickou, ale já jsem dal přednost vodou ředitelné akrylátové, neboť mnohem rychleji zasychá. Použil jsem dvě plechovky Het Akryl Základ na dřevo bílý 0,7l. K nanášení barvy doporučuji použít malý váleček, protože oproti štětci rovnoměrně roznáší barvu po ploše. Základní barvou jsem desky natřel dvakrát po 8 hodinách vysychání. Každou vrstvu nátěru je potřeba přebrousit jemným smirkovým papírem, ideálně za použití multifunkční brusky.

Před nátěrem vrchní barvou jsem se rozhodl ke zkušebnímu sestavení automatu. Potřeboval jsem totiž ověřit, jak jednotlivé desky na sebe pasují, a v případě nepřesností tak mít možnost dodatečných úprav. Začal jsem přisazením spodní a vrchní desky na levou bočnici. Desky jsem zafixoval pomocí truhlářských svorek a do hranolů jsem navrtal otvory 2.5 mm dle pozic otvorů na deskách. Zašrouboval jsem vruty 4×50/30, TX, A2 a z vrchu nasadil pravou bočnici a znovu postup zopakoval. Poté jsem přisadil a přišrouboval ze zadní strany automatu dvě menší desky a nakonec středovou desku nesoucí televizi. Skříň byla poté dostatečně pevná, a tak jsem ji opatrně postavil do svislé polohy. Ihned na mě zapůsobil svojí mohutností a začal jsem mít pocit, že výroba postupuje správnou cestou. Přišrouboval jsem ještě dvě čelní desky a celé sestavení překontroloval. Na první sestavení vše sedlo tak, jak mělo. Skříň jsem poté celou rozebral a desky připravil na vrchní nátěr.

Nátěr vrchní barvou

Pro vrchní nátěr jsem zvolil disperzní barvu Het Akryl mat – 0199 černý v množství 2x 0,7 l. Na desky jsem nanesl celkem čtyři vrstvy. Důkladné zaschnutí jedné vrstvy zabralo cca 6-8 h. Po každém nátěru jsem desky lehce přebrousil jemným smirkovým papírem. Dočetl jsem se, že pro odolnost barvy proti poškrábání se doporučuje natřít vrchní vrstvu ještě bezbarvým matným lakem. Lakování jsem raději vyzkoušel jen na jedné zadní desce, ale výsledek mě nepotěšil. I když byl lak matný, došlo po zaschnutí ke zvýšení lesku černé barvy a navíc byly v laku viditelné malé chloupky od válečku. Raději jsem proto od lakování upustil.

Montáž skříně

Na řadě bylo kompletní sestavení skříně. Jednotlivé desky jsem odnesl ze sklepa na chodbu bytu a skříň opět sestavil. Montáž proběhla bez problémů, protože vše bylo již odzkoušené. Před zvednutím automatu do svislé polohy jsem ještě přišrouboval na spodní desku pojezdová kolečka.

Montáž ozvučení a cedule (MARQUEE)

Přestože má televize vlastní stereo reproduktory, rozhodl jsem se do skříně automatu zabudovat kvalitnější ozvučení s výrazným podáním basů. Do horní desky, pod cedulí, jsem vyřezal dva otvory o průměru 100 mm a na ně přišrouboval 2 X 4″ 30W 8 ohm reproduktory. Zesilovač jsem zvolil jednoduchý, ale dostatečně výkonný Lepy 838 Hi-Fi 2.1, který kromě regulace výšek a basů disponuje také možností připojení subwooferu. Na bazaru jsem proto zakoupil starší subwoofer ze sady CREATIVE INSPIRE T6300 a ten umístil na dno skříně.

Ceduli (MARQUEE) tvoří deska z čirého 4mm plexiskla, na kterou je ze zadní strany přiložen obrázek s motivem hry Moon Patrol, který je vytisknutý v režimu černobílé bitmapy. Podsvícení cedule zajišťuje jednoduchá 31cm 4W LED lampička, napájená přímo ze zásuvkové lišty 230 V. Deska cedule je pak připevněna shora a zespodu pomocí hliníkových, černě eloxovaných „L“ profilů 20x30x2 mm.

Výroba ovládacího panelu

Z důvodu maximální autentičnosti jsem se rozhodl pro výrobu vlastního ovládacího panelu. Panel jsem nechal vypálit laserem z 2 mm plechu broušené nerezové oceli. Díky čelnímu ohnutému lemu je plech po celé své ploše pevný a nepruží. Rozložení pozic tlačítek a joysticků jsem převzal s nepatrnými změnami z ovladače 8BitDo Arcade Stick viz přiložený plánek. Ovládací panel je sestaven ze dvou sad tlačítek IL Super Short Arcade Concave PSL-C, dvou japonských joysticků SANWA JLF-TP-8YT s oválnou plastovou páčkou Oval Bat Top Handle a dvojice Zero Delay 1 Player Arcade USB Encoder. Barevnost spodní řady tlačítek jsem stanovil podle mého oblíbeného systému NEO-GEO MVS.

Lemování hran

Jak jsem se již zmínil, lemování hran bočnic skříně automatu, zvané T-MOLDING, jsem nerealizoval z důvodu náročnosti a nedostupnosti potřebného vybavení. Naštěstí existuje náhrada v podobě samolepící černé U-pásky z TPE plastu pro 18mm hrany. Pro lemování čelních a vrchních hran skříně stačilo 5m. Páska má silnou přilnavost a díky své pružnosti se dala velmi dobře tvarovat, což se osvědčilo hlavně u zaoblených hran. Hrany vypadaly skvěle, takže tuto náhradu mohu vřele doporučit.

Instalace televize a Raspberry Pi

Televizi jsem do skříně zasunul z přední strany až na hliníkový doraz z L profilu. Tento profil taktéž slouží k vycentrování pozice televize. Kovovou krabičku s Raspberry Pi jsem přišrouboval v blízkosti SCART vstupu televize, neboť kabel RGB-Pi je poměrně krátký, cca 20 cm. Zapínání a vypínání celého systému (TV, RPi, ozvučení, LED podsvícení) jsem vyřešil pomocí zásuvkové lišty s kolébkovým vypínačem. Pro možnost odděleného vypínání Raspberry Pi je připojen malý USB-C vypínač.

Rámeček (BEZEL)

Pro autentický vzhled jsem musel popřemýšlet nad variantami výroby zakrývacího rámečku okolo CRT obrazovky (BEZEL). Na originálních video automatech byly používány rámečky z černého papíru nebo lisovaného plastu, které perfektně lemovaly okraje arcade monitorů. Čelní krycí plexisklo pak plnilo funkci ochrany CRT obrazovky a často bylo potisknuto barevnou fólií s obrázky a jednoduchým herním návodem. Z důvodu přístupu k čelnímu ovládacímu panelu televize jsem zvolil řešení v podobě laserem páleného 2mm ocelové plechu, který jsem nastříkal matnou černou barvou. Štěrbinové otvory pro reproduktory televize plní spíše funkci designovou, neboť zvuk vychází z externích reproduktorů.

USB panel a připojení pistole NAMCO GunCon 2

Další možností, jak vylepšit automat, je připojení světelné pistole Namco GunCon 2 pro Playstation 2. Pistoli lze použít jen na CRT obrazovkách a díky systému RGB-PI OS4 je plně softwarově podporována. K Raspberry Pi se připojuje standardním USB-A konektorem a žlutým cinch konektorem se synchronizačním signálem. Cinch musí být připojen mezi výstup SCART RGB-PI kabelu a SCART vstup televize. Ideálním řešením je vložení této SCART redukce. Pro pohodlné připojení světelné pistole a externích flash disků jsem nechal laserem vypálit ocelový čelní panel, který je osazen dvěma porty USB3-A (F) a dvěma zásuvkami cinch pro světelné pistole. Panel jsem taktéž přizpůsobil pro horizontálnímu uložení audio zesilovače LEPY 838. Pro správnou reakci světelné pistole doporučuji demontovat čelní ochranné plexisklo před CRT obrazovkou a taktéž zvýšení jasu v nastavení televizoru.

Dokončení

Po instalaci softwaru OS4 na SD kartu jsem konečně automat zprovoznil. OS4 je velice uživatelsky přehledný Front-end systém. Kromě emulace arcade systémů MAME, FBNeo, NEO-GEO, NAOMI podporuje mnoho dalších domácích systémů, včetně PSX nebo ZX Spectrum, seznam zde. Další zajímavou součástí systému je multimediální přehrávač Kodi, díky kterému můžete svůj arcade automat proměnit v retro televizi.

A nyní konečně video arcade automat ve své finální podobě. Pojmenoval jsem ho jednoduše ALEX-V3, což dává tušit, že než jsem došel do finální verze technického návrhu, musel jsem ho dvakrát přepracoval.

Úprava pro vertikální obrazovku

Variantu s vertikálně orientovanou obrazovkou jsem vytvořil poměrně snadno. Použil jsem 20″ CRT televizi LG CF-20E60 a nový, laserem pálený rámeček. Hraní vertikálních arkádových her, jako například Raiden II nebo Phoenix je pak opravdovou lahůdkou.

Díky, že jste s trpělivostí dočetli až po tuto řádku. Pokud vás článek zaujal, nebo dokonce inspiroval pro výrobu vlastního arcade automatu, budu velice potěšen.

ALEX73

8BitDo Arcade Stick modifikace

Ovladače 8BitDo Arcade Stick jsem nakonec v automatu nepoužil, nicméně pro zajímavost přikládám mé zkušenosti ohledně úprav.

1. Výměna joysticku za japonský arkádový originál SANWA JLF-TP-8YT. Propojovací konektor s vodiči, dodávaný spolu se SANWA joystickem, lze připájet na cínované plošky PCB 8BitDo napřímo. Zvolil jsem však raději propojení pomocí konektoru JST-XH-2.54mm-5-PIN. Pro lehké zasunutí do patice na PCB doporučuji na konektoru JST XH vyštípnout vymezovací plastový výstupek. Pro úplnost doplňuji, že vzhledem k nízké výšce plastové krabice 8BitDo nelze instalovat IL Eurojoystick 2 Industrias Lorenzo.
2. Výměna madla joysticku za Oval Bat Top Handle, neboť joystick SANWA JLF je dodáván s madlem ve tvaru koule.
3. Výměna dvou tlačítek za japonské arkádové SANWA OBSF-30 (modré a zelené). Na 8BitDo není potřeba žádné úpravy. Původní tlačítka lze lehce vyjmout a do otvorů vložit nové. Zapojení vodičů k mikrospínačům je díky stejným fastonům 2.8 mm, opět bezproblémové. Takto lze vyměnit všechna tlačítka dle vlastních preferencí barev. Pro spodní řadu tlačítek jsem zvolil barevnost dle systému MVS NEO-GEO. Velkou výhodou 8BitDo ovladače je taktéž možnost remapování jednotlivých tlačítek použitím softwaru na PC.
4. Výměna dvou tlačítek (červené a žluté) za arkádová prohnutá (CONCAVE) s mechanickým mikrospínačem. Tato tlačítka jsou typicky používána v Evropě a USA. Oproti japonským tlačítkům SANWA OBSF-30 cítíte při stisku kliknutí a utahují se k panelu pomocí plastové matice. Concave tlačítka jsou většinou vyráběna s dlouhým závitem a proto je nelze do 8BitDo instalovat. Naštěstí existuje snížená varianta IL Super Short Arcade Concave PSL-C Industrias Lorenzo, nutno je ovšem provést na ovladači následující úpravy. Demontoval jsem dvě LED osvětlovací lišty (jsou nepotřebné) a poté odštípnul několik plastových výlisků u pozice prvního (červeného) tlačítka. Získal jsem tím prostor pro utažení spodní plastové matice. Concave tlačítka používají mikrospínače Cherry D44X s připojením na fastony 4.8 mm, vyrobil jsem proto propojovací vodiče. Ze dvou nepoužívaných mikrospínačů (vyjmutých z 8BitDo) jsem vylomil kolíky faston 2.8 mm a na ně naletoval vodiče propojené se zástrčkou faston 4.8 mm. Propojení mikrospínačů s přívodními vodiči je pak pohodlné a jednoduché.