Původně plánovaný jarní termín našeho pravidelného setkání Sharpistů na Tálském mlýně nám zrušil Coronavirus, ale nedali jsme se a v nejbližším možném termínu jsme se zvou sešli. Hotel i s restaurací má od začátku června nový majitel a pokud mu to vydrží, je to podle mně změna k lepšímu. Teda kromě piva, raději bych moji oblíbenou Plzničku, než Chotěboř, ale to je jen taková “kosmetická” drobnost. Menu menší, jídla chutná, ceny trochu vyšší, ale ono to teď tak nějak podražilo všude.
Jak vidíte z prvního foto, rozhodně jsme nepodcenili hygienická opatření, safety first, ovšem později, jak ukazují další foto, došlo k nechutnému rozvolnění .
Ono taky pijte pivo v roušce, i v té plynové masce brčkem by to byl asi celkem humus .
Akce byla tentokrát naplánovaná v celkově rozvolněném duchu. Nebyl moc pevný program, nebyly přednášky, hodně z nás mělo s sebou rodiny, takže jsme nemohli být pořád na place, ale museli jsme sbírat i nějaké ty užitečné “rodinohodiny”. Alespoň za mně mám pocit, že se to podařilo celkem skloubit a bylo to, jako obvykle super.
Mikeš výrazně pokročil na implementaci GDG do CPLD. Nutno říci, že je to opravdová replika GDG, protože digitální moduly, které rozkódoval Panda38 a pomohl v softwaru Radka Suka propojit Uunek a microlan za pomoci Vaška Peroutky a Michala Hučíka převedl do VHDL a tak dlouho odstraňoval chybky, až vznikl funkční model. VHDL je teda docela složité a rozhodně není moc přehledné, ale opravdu představuje vnitřní struktury GDG pospojované tak, jako v GDG. Bohužel vnitřní struktury použitého CPLD jsou rychlejší než původního GDG, tak se nám při dobré optimalizaci trochu předbíhají některé obrazové složky. Naštěstí, pokud se Quartusu řekne, aby optimalizoval na prostor a ignoroval rychlost, je chování GDG perfektní a zatím jsem nenerazil na nic, kde bych pozoroval nějaké odchylky. Optimální to ale samozřejmě není, Mikeš určitě bude na GDG pokračovat. Stejně tak Radek Suk, který jde trochu jinou cestou, ale tím se alespoň vše ověří a lépe otestuje, aby výsledný HDL model byl super.
Mikeš už na minulý Tálský mlýn nachystal malé adaptérové destičky, kde jedna se napájí na desku SHARP MZ-800 místo GDG, ta má na sobě malé dvouřadé konektory s roztečí 1,27 mm a do ní se dají zasunout destičky s vlastním GDG nebo CPLD Altera MAX V. Na destičkách jsou i pinové lišty, aby se dobře dalo měřit, co se v počítači děje. Bohužel celková výška už je takové, že se lehce opírají o spodní stranu klávesnice, tak jsem chvíli bádal, proč mi některé znaky dělají neplechu, než jsem objevil drátové propojky na spodní straně klávesnice, které se dotýkaly některých pinů GDG . Po zaizolování chodí GDG i jeho náhrada mně i Mikešovi velmi dobře. Ve svém pracovním MZ-800 mám v podstatě pořád CPLD náhradu a nenarazil jsem zatím na žádný rozdíl proti originálnímu GDG. Vždy, když mi přijde, že něco nefunguje při pokusech s Unikartou, novým manažerem apod., tak zapojím zpět origo GDG a zjistím, že tím to nebylo .
Petr Žydek předvedl v akci jeho připojení VGA karty k SHARP MZ-800, které mu posledně trochu zlobilo. Tentokrát se vše povedlo v pohodě a zatímco na jednom monitoru editoval Petr ukázkový program v BASIC, na druhém monitoru VGA karta pěkně zobrazovala.
NOBOMI jako obvykle nezklamal a opět se vytasil s nějakými překvápky. Bude nový firmware pro Unikartu, kde je pár vylepšení týkajících se hlavně podpory MZ-700 v Evropské i Japonské verzi a na Tálském Mlýně začal Bohouš dělat na podpoře jiných obrazových režimů než VGA 800×600. Motivací byl starší monitor Honzy Šembery, který se na standardní VGA 800×600 nechytal, tak Bohouš začal pokusničit s VGA režimy a monitor se mu tak podařilo rozběhat. Po TM to Bohouš dotáhnul k dokonalosti a Unikarta teď má 16 obrazových režimů, které se dají využít pro optimalizaci obrazového výstupu. Pro MZ-700 je ideální režim 640×400, protože MZ-700 stejně nemá border a je tak obraz perfekntě roztažený na celém monitoru. Napíšu o tom více časem v samostatném článku.
Další firmware pro Unikartu je hodně zábavný. Bohouš upravil pro Unikartu svůj STMZ emulátor. Můžete tedy vzít Unikartu, připojit k ní PS/2 klávesnici, USB napájení a VGA monitor a máte samostatný počítač. SHARP, ZX Spectrum, Ondra nebo PMD-85. Na tom samo o sobě až tak nic extra není, hardware je velmi podobný. Konec konců STMZ vlastně vzniklo původně jako testovací destička pro funkčnost Unikarty. No, ale nebyl by to Bohouš, kdyby vše nepovýšil na vyšší level. Do Unikarty umístil malý prográmek, který se automaticky spustí, pokud je Unikarta zasunutá v SHARPOvi. Prográmek pak zprostředkuje Unikartě klávesnici, audio výstup a kazeťák. Běžný uživatel tak zapne SHARPA a ten se úplně normálně spustí a jde s ním pracovat, hrát hry, pouštět programy, jako by se nechumelilo. Musíte samozřejmě použít VGA výstup Unikarty, na standardním RGB nebo kompozitním výstupu SHARPu je vidět, že běží jen keyboard driver.
Když vás omrzí SHARP, zmáčknete Alpha + F1 +F2 a pustíte si třeba Ondru, PMD nebo Speccy. A tady opět jedna Bohoušovina, když emulujete Speccy a do SHARP MZ-800 kazeťáku strčíte Speccy kazetu, tak ji prostě načte . Vidět to naživo je fakt hustý , budu muset natočit nějaké video.
Na Tálském mlýně jsme vyzkoušeli ještě další frajeřinku. Když máte takhle Unikartu se STMZ firmwarem v MZ-800 a zapojíte do ní externí miniUSB napájení, můžete SHARP vypnout, Unikartu vytáhnout, zasunout do jiného SHARPA, zapnout a pokračujete, kde jste byli, emulace v Unikartě pořád běží, jen se driver spustí v jiném počítači. Nejen Apple má Continuity, SHARP rulez!
Bohouš ukázal i nějaké další “top-secret” rozpracované projekty a je na co se těšit. Světlo světa tak spatřil první prototyp nové verze Unikarty UNICARD mk4?. Zatím opravdu jen testovací, změnu oproti mk3b představuje jen nový a mnohem výkonnější procesor STM32H750VBT6, ale karta ještě dozná asi docela dost změn, pravděpodobně se změní i procesor na verzi s větší flash, ale je to první krok. Jediné, co nová Unikarta zatím umí, jsou hezké barevné pruhy.
Další Bohoušův pracovní projekt byla PC ISA karta pro SID, kde jaksi už byl rovnou zaintegrovaný ARMSID. Proč se trápit s redukcí, že? Pro C64 Bohouš navrhnul i nový zdroj, který využívá malé moduly Meanwell nebo TRACO (pěkně drahé, ale kvalitní) a střídavou složku Bohouš vyrábí pomocí integrovaného PIC a s ním spojené elektroniky. Můžete si tak DIP přepínačem navolit, jestli chcete 9V střídavých s frekvencí 50 nebo 60 Hz a vše je dostatečně dimenzované a přitom kompaktní a v hezké krabičce. Bohužel jsem hotový zdroj nějak zapomněl vyfotit, tak až pak v samotném článku, až si ho sám postavím.
Bylo toho zkrátka hodně, jako obvykle. Člověk by na Tálském mlýně mohl strávit klidně rok a myslím, že by pořád bylo co dělat a čím se bavit. Bohužel nejen zábavou živ je člověk, takže se už všichni těšíme zase na podzim, kdy se doufám znovu potkáme.
Další fotky, které se nevešly do článku najdete na Google Photos https://photos.app.goo.gl/kLgcgZPLgrkYAx8c9
Teda hoši, vy ste blázni s těma periferiema, to není možné 🙂 Kde na to berete čas? ZX Spectrum na Sharpovi? To svět neviděl. Tak hodně zdaru při dalším hraní! A snad někdy naživo zase v Praze na ByteFestu. Až korona odtáhne.